ZÁKON č. 406/2000 Sb.

ze dne 25. října 2000

o hospodaření energií

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

HLAVA I

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět zákona

Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) (dále jen „Unie“) a v návaznosti na přímo použitelný předpis Unie upravující požadavky na štítkování22) stanoví:

a) některá opatření pro zvyšování hospodárnosti užití energie a povinnosti fyzických a právnických osob při nakládání s energií,

b) pravidla pro tvorbu Státní energetické koncepce, Územní energetické koncepce a Státního programu na podporu úspor energie,

c) požadavky na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie,

d) požadavky na uvádění spotřeby energie a jiných hlavních zdrojů na energetických štítcích výrobků spojených se spotřebou energie,

e) požadavky na informování a vzdělávání v oblasti úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů,

f) některá pravidla pro poskytování energetických služeb.

§ 2

Základní pojmy

(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) nakládáním s energií výroba, přenos, přeprava, distribuce, rozvod, spotřeba energie a uskladňování energie, včetně souvisejících činností,

b) systémem hospodaření s energií soubor vzájemně souvisejících nebo vzájemně působících prvků plánu, který stanoví cíl v oblasti účinnosti užití energie a strategii k dosažení tohoto cíle,

c) tepelným čerpadlem zařízení, které přenáší teplo ze vzduchu, vody nebo půdy do budov nebo průmyslových zařízení nebo z budov nebo průmyslových zařízení do okolního prostředí tak, že odebírá teplo z prostředí s nižší teplotou a předává jej do prostředí s vyšší teplotou proti směru jeho přirozeného sdílení,

d) energetickým hospodářstvím budova nebo provoz, jestliže lze u nich stanovit spotřebu energie na základě měřitelného vstupu a výstupu; ucelenou částí energetického hospodářství je územně nebo procesně oddělená část energetického hospodářství, kterou je možno na základě měřitelného vstupu a výstupu energie vyčlenit,

e) účinností užití energie míra efektivnosti nakládání s energií, vyjádřená poměrem mezi úhrnnými energetickými výstupy a vstupy téhož způsobu nakládání s energií, vyjádřená v procentech,

f) energetickou náročností budovy vypočtené množství energie nutné pro pokrytí potřeby energie spojené s užíváním budovy, zejména na vytápění, chlazení, větrání, úpravu vlhkosti vzduchu, přípravu teplé vody a osvětlení,

g) automatizačním a řídicím systémem budovy systém sestávající ze všech výrobků, softwaru a inženýrských služeb, které podporují energeticky účinný, hospodárný a bezpečný provoz technických systémů budovy pomocí automatického ovládání a umožňují ruční zásah pro nastavení některých vstupních parametrů,

h) systémem klimatizace zařízení sloužící pro úpravu vnitřního prostředí chlazením nebo úpravou vlhkosti, které je součástí budovy,

i) systémem vytápění zařízení sloužící pro úpravu vnitřního prostředí, při níž dochází ke zvyšování teploty, které je součástí budovy,

j) ústředním vytápěním nebo chlazením vytápění nebo chlazení, kde zdroj tepla nebo chladu je umístěn mimo vytápěné nebo chlazené prostory a slouží pro vytápění nebo chlazení více bytových či nebytových prostor,

k) jmenovitým výkonem nejvyšší tepelný výkon, vyjádřený v kW, uvedený výrobcem, kterého lze dosáhnout při trvalém provozu a při účinnosti uvedené výrobcem,

l) jmenovitým chladicím výkonem systému klimatizace jmenovitý elektrický příkon pohonu zdroje chladu udaný výrobcem,

m) průkazem energetické náročnosti dokument, který obsahuje stanovené informace o energetické náročnosti budovy nebo ucelené části budovy,

n) energetickým auditem systematická kontrola a analýza spotřeby energie za účelem získání dostatečných znalostí o stávajícím nakládání s energií v energetickém hospodářství, která identifikuje a kvantifikuje možnosti nákladově efektivních úspor energie a podává zprávy o zjištěních,

o) energetickým posudkem písemná zpráva obsahující informace o posouzení plnění předem stanovených technických, ekologických a ekonomických parametrů určených zadavatelem energetického posudku včetně výsledků a vyhodnocení,

p) budovou nadzemní stavba a její podzemní části, prostorově soustředěná a navenek převážně uzavřená obvodovými stěnami a střešní konstrukcí, v níž se používá energie k úpravě vnitřního prostředí za účelem vytápění nebo chlazení,

q) ucelenou částí budovy podlaží, byt nebo jiná část budovy, která je určena k samostatnému používání nebo byla za tímto účelem upravena,

r) celkovou energeticky vztažnou plochou budovy nebo ucelené části budovy vnější půdorysná plocha všech prostorů s upravovaným vnitřním prostředím ve všech podlažích budovy nebo její ucelené části,

s) větší změnou dokončené budovy změna dokončené budovy na více než 25 % celkové plochy obálky budovy,

t) obálkou budovy soubor všech teplosměnných konstrukcí na systémové hranici celé budovy, které jsou vystaveny přilehlému prostředí, jež tvoří venkovní vzduch, přilehlá zemina, vnitřní vzduch v přilehlém nevytápěném prostoru nebo sousední budově,

u) technickým systémem budovy zařízení určené k prostorovému vytápění, prostorovému chlazení, větrání, úpravě vlhkosti vzduchu a osvětlení vnitřního prostoru budovy, přípravě teplé vody, automatizaci a řízení, místní výrobě elektřiny nebo kombinace těchto systémů včetně těch, které využívají energii z obnovitelných zdrojů,

v) nákladově optimální úrovní stanovené požadavky na energetickou náročnost budov nebo jejich stavebních nebo technických prvků, která vede k nejnižším nákladům na investice v oblasti užití energií, na údržbu, provoz a likvidaci budov nebo jejich prvků v průběhu odhadovaného ekonomického životního cyklu,

w) budovou s téměř nulovou spotřebou energie budova s velmi nízkou energetickou náročností, jejíž spotřeba energie by měla být ve značném rozsahu pokryta z obnovitelných zdrojů,

x) upravovaným vnitřním prostředím prostředí uvnitř obálky budovy, které je definováno návrhovými hodnotami teploty na vytápění nebo chlazení,

y) podstatnou rekonstrukcí změna dokončené stavby, jejíž předpokládané náklady by přesáhly 50 % investičních nákladů na novou srovnatelnou stavbu,

z) ústřední institucí ministerstvo, jiný ústřední správní úřad, Česká národní banka, Poslanecká sněmovna, Senát, Ústavní soud, Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud, Nejvyšší státní zastupitelství a Vězeňská služba.

(2) Dále se pro účely tohoto zákona rozumí

a) výrobkem spojeným se spotřebou energie výrobek, jenž má při používání dopad na spotřebu energie a jenž je uveden na trh nebo do provozu, a dále části, které jsou určeny k zabudování do výrobku spojeného se spotřebou energie a které jsou uváděny na trh anebo do provozu jako jednotlivé části pro konečné uživatele a jejichž vliv na životní prostředí lze posoudit samostatně,

b) součástmi a podsestavami části určené k zabudování do výrobku spojeného se spotřebou energie, jež nejsou uváděny na trh nebo do provozu jako jednotlivé části pro konečné uživatele, anebo u nichž nelze posoudit vliv na životní prostředí samostatně,

c) ekodesignem začlenění prvků nebo funkcí výrobku spojeného se spotřebou energie, které mohou mít vliv na životní prostředí během životního cyklu tohoto výrobku, do návrhu výrobku spojeného se spotřebou energie s cílem zlepšit vliv výrobku na životní prostředí během celého životního cyklu,

d) uvedením na trh první zpřístupnění výrobku spojeného se spotřebou energie na trhu Unie za účelem jeho distribuce nebo používání v Unii za úplatu, bez ohledu na způsob prodeje, nebo bezúplatně,

e) uvedením do provozu první použití výrobku spojeného se spotřebou energie uživatelem v členském státě Unie k účelu, pro který byl zhotoven,

f) výrobcem osoba vyrábějící výrobek spojený se spotřebou energie a která hodlá uvést výrobek na trh nebo do provozu, a to pod svým jménem, popřípadě obchodním označením,

g) zplnomocněným zástupcem osoba usazená v Unii, která byla výrobcem písemně pověřena k tomu, aby jeho jménem plnila zcela nebo zčásti povinnosti vyplývající z tohoto zákona,

h) dovozcem osoba usazená v Unii, která uvádí na trh nebo do provozu v Unii výrobek spojený se spotřebou energie ze třetí země,

i) zvýšením účinnosti užití energie nárůst účinnosti užití energie v důsledku technologických nebo ekonomických změn nebo v důsledku změn v lidském chování,

j) poskytovatelem energetických služeb fyzická nebo právnická osoba, která dodává energetické služby nebo provádí jiná opatření ke zvýšení účinnosti užití energie zařízení konečného uživatele, či v rámci jeho budovy,

k) úsporami energie množství ušetřené energie určené měřením nebo výpočtem spotřeby energie před provedením jednoho či více opatření ke zvýšení účinnosti užití energie a po něm, při zajištění normalizace vnějších podmínek, které spotřebu energie ovlivňují,

l) účinným vytápěním a chlazením způsob vytápění nebo chlazení, který nákladově efektivně snižuje množství vstupní primární energie nezbytné k dodání jednotky energie do stavby v porovnání s výchozím stavem při zohlednění energie potřebné pro získání vstupní primární energie, její přeměnu, přepravu a distribuci,

m) chlazením proces odvodu tepla z ochlazovaného prostoru zajišťovaný příslušným technickým zařízením za účelem vytváření tepelné pohody či požadovaného stavu vnitřního prostředí,

n) podlažím přístupný prostor vymezený dvěma nad sebou následujícími nosnými konstrukcemi stropu nebo hrubé podlahy na terénu nebo konstrukcí střechy včetně podkroví,

o) datovým centrem budova ve smyslu katastrálního zákona nebo její funkčně ucelená část, ve které je umístěna a provozována výpočetní technika serverového typu a další datová infrastruktura určená pro provádění informační činnosti s daty.

HLAVA II

ENERGETICKÉ KONCEPCE

§ 3

Státní energetická koncepce

(1) Státní energetická koncepce je strategickým dokumentem vyjadřujícím cíle státu v nakládání s energií v souladu se zásadami trvale udržitelného rozvoje, zajištěním bezpečnosti dodávek energie, konkurenceschopnosti hospodářství a sociální přijatelnosti pro obyvatelstvo a je přijímána na období 25 let.

(2) Státní energetická koncepce je závazná pro výkon státní správy v oblasti nakládání s energií.

(3) Státní energetickou koncepci schvaluje na návrh Ministerstva průmyslu a obchodu (dále jen „ministerstvo“) vláda. Vláda předkládá pro informaci státní energetickou koncepci Poslanecké sněmovně a Senátu Parlamentu České republiky.

(4) Naplňování státní energetické koncepce vyhodnocuje ministerstvo nejméně jedenkrát za 5 let a o vyhodnocení informuje vládu. Vyhodnocení je podkladem pro případnou aktualizaci státní energetické koncepce.

(5) Podklady v rozsahu nezbytném pro zpracování a vyhodnocení státní energetické koncepce poskytuje bezplatně ministerstvu, pokud je k tomu vyzván, ústřední orgán státní správy, vlastník energetického zařízení nebo držitel licence na podnikání v energetických odvětvích2).

(6) Státní energetická koncepce je podkladem pro politiku územního rozvoje a územní rozvojový plán. Součástí státní energetické koncepce je vymezení strategických oblastí celorepublikového významu pro umisťování staveb pro energetickou bezpečnost podle zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury; přitom se přihlíží zejména k předpokládané poptávce po energiích, dostupnosti příslušné síťové infrastruktury a potřebnému instalovanému výkonu jednotlivých druhů výroben do těchto oblastí umisťovaných, který je nezbytný ke splnění cílů České republiky v oblasti výroby energie z obnovitelných zdrojů a výroby energie z nízkouhlíkových zdrojů.

(7) Obsah a způsob zpracování státní energetické koncepce a obsah a strukturu podkladů pro její zpracování a vyhodnocení stanoví vláda nařízením.

§ 4

Územní energetická koncepce

(1) Územní energetická koncepce stanoví cíle a zásady nakládání s energií na území kraje, hlavního města Prahy, jeho městských částí nebo obce. Územní energetická koncepce vytváří podmínky pro hospodárné nakládání s energií v souladu s potřebami hospodářského a společenského rozvoje včetně ochrany životního prostředí a šetrného nakládání s přírodními zdroji energie. Územní energetická koncepce obsahuje vymezené a předpokládané plochy nebo koridory pro veřejně prospěšné stavby pro rozvoj energetického hospodářství, přitom zohledňuje potenciál využití systémů účinného vytápění a chlazení, zejména pokud využívají vysokoúčinnou kombinovanou výrobu elektřiny a tepla, a vytápění a chlazení využívající obnovitelné zdroje energie tam, kde je to vhodné. Součástí územní energetické koncepce je vyhodnocení ukazatelů bezpečnosti, konkurenceschopnosti a udržitelnosti nakládání s energií. Územní energetická koncepce se zpracovává na období 25 let a vychází ze státní energetické koncepce.

(2) Územní energetická koncepce v širších územních souvislostech řešeného území zpřesňuje a rozvíjí cíle státní energetické koncepce a určuje strategii pro jejich naplňování.

(3) Územní energetickou koncepci jsou povinni přijmout na vlastní náklady pro svůj územní obvod kraj a hlavní město Praha.

(4) Návrh územní energetické koncepce zpracovaný podle odstavce 3 posuzuje před jejím vydáním ministerstvo. Ministerstvo posoudí, zda návrh územní energetické koncepce splňuje požadavky tohoto zákona a je v souladu se státní energetickou koncepcí a sdělí předkladateli své stanovisko do 90 dnů ode dne předložení návrhu. Pokud ministerstvo nesdělí své stanovisko ve stanovené lhůtě, platí, že s předloženým návrhem územní energetické koncepce souhlasí.

(5) Územní energetickou koncepci může, pokud se nejedná o povinnost podle odstavce 3, přijmout obec pro svůj územní obvod nebo jeho část nebo městská část hlavního města Prahy. Územní energetická koncepce přijatá obcí musí být v souladu s územní energetickou koncepcí přijatou krajem nebo hlavním městem Prahou.

(6) Územní energetická koncepce je podkladem pro zpracování zásad územního rozvoje nebo územního plánu4).

(7) Kraj a hlavní město Praha nejméně jednou za 5 let zpracuje zprávu o uplatňování územní energetické koncepce v uplynulém období a předloží ji ministerstvu, které ji použije pro vyhodnocení nebo aktualizaci státní energetické koncepce. Obec v případě, že územní energetickou koncepci přijala, zpracuje nejméně jednou za 5 let zprávu o jejím uplatňování v uplynulém období a předloží ji kraji. Zpráva je podkladem pro případnou aktualizaci příslušné územní energetické koncepce.

(8) Zpráva o uplatňování územní energetické koncepce zpracovaná krajem nebo hlavním městem Prahou obsahuje vyhodnocení souladu územní energetické koncepce s právními předpisy, vyhodnocení souladu územní energetické koncepce se státní energetickou koncepcí, vyhodnocení změn podmínek, na jejichž základě byla územní energetická koncepce vydána, a vyhodnocení naplňování cílů, nástrojů a opatření územní energetické koncepce v uplynulém období. Zpráva dále obsahuje požadavky na zpracování návrhu aktualizace územní energetické koncepce. Přílohou zprávy jsou podklady použité pro její zpracování.

(9) Zpráva o uplatňování územní energetické koncepce zpracovaná obcí obsahuje vyhodnocení souladu územní energetické koncepce s právními předpisy, vyhodnocení souladu územní energetické koncepce s územní energetickou koncepcí přijatou krajem, vyhodnocení změn podmínek, na jejichž základě byla územní energetická koncepce vydána, a vyhodnocení naplňování cílů, nástrojů a opatření územní energetické koncepce v uplynulém období. Zpráva dále obsahuje požadavky na zpracování návrhu aktualizace územní energetické koncepce. Přílohou zprávy jsou podklady použité pro její zpracování.

(10) Podklady v rozsahu nezbytném pro zpracování územní energetické koncepce a zpracování zprávy o uplatňování územní energetické koncepce v uplynulém období v řešeném území bezplatně poskytuje ústřední orgán státní správy nebo vlastník energetického zařízení nebo držitel licence na podnikání v energetických odvětvích2), pokud je k tomu vyzván.

(11) Obsah a způsob zpracování územní energetické koncepce a obsah a strukturu podkladů pro zpracování územní energetické koncepce a zprávy o uplatňování územní energetické koncepce stanoví vláda nařízením.

HLAVA III

STÁTNÍ PROGRAM NA PODPORU ÚSPOR ENERGIE

§ 5

(1) Státní program na podporu úspor energie (dále jen „Program“) je jedním z nástrojů plnění cílů v oblasti zvyšování účinnosti užití energie, snižování energetické náročnosti včetně využití kombinované výroby elektřiny a tepla, obnovitelných a druhotných zdrojů v souladu se schválenou státní energetickou koncepcí.

(2) Program zpracovává a jeho naplňování vyhodnocuje ministerstvo.

(3) K uskutečnění Programu mohou být poskytovány dotace ze státního rozpočtu na

a) energeticky úsporná opatření ke zvyšování účinnosti užití energie a snižování energetické náročnosti budov včetně rozvoje budov s téměř nulovou spotřebou energie,

b) rozvoj využívání vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla,

c) modernizaci výrobních a rozvodných zařízení energie,

d) moderní technologie a materiály pro energeticky úsporná opatření,

e) rozvoj využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie,

f) osvětu, výchovu, vzdělávání a poradenství v oblasti nakládání s energií, využívání a přínosů obnovitelných a druhotných zdrojů energie,

g) vědu, výzkum a vývoj v oblasti nakládání s energií, energetických úspor a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie,

h) zpracování územní energetické koncepce a nástrojů na její realizaci,

i) zavádění systémů hospodaření s energií, průkazu energetické náročnosti budov a provádění energetických auditů a energetických posudků,

j) pobídky malým a středním podnikatelům18) vyrábějícím výrobky spojené se spotřebou energie k zavádění nových postupů vedoucích ke splnění požadavků na ekodesign,

k) přípravu energeticky úsporných projektů zaměřených na snižování energetické náročnosti budov a energetického hospodářství,

l) podporu informování domácností o přínosech energetických auditů, průkazů energetické náročnosti a energetických posudků,

m) podporu účinného užití energie pro malé a střední podnikatele a domácnosti,

n) poradenství a propagaci energetických služeb a energetických služeb se zaručeným výsledkem.

(4) Ministerstvo program uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup.

HLAVA IV

NĚKTERÁ OPATŘENÍ PRO ZVYŠOVÁNÍ HOSPODÁRNOSTI UŽITÍ ENERGIE

§ 6

Účinnost užití energie zdrojů a rozvodů energie

(1) Stavebník nebo vlastník výrobny elektřiny nebo tepelné energie2) je povinen u nově zřizované výrobny elektřiny nebo zdroje tepelné energie a při obnově výrobny elektřiny nebo zdroje tepelné energie, při kterém dochází k úplné nebo částečné výměně zařízení s dopadem na instalovaný elektrický výkon výrobny elektřiny nebo instalovaný tepelný výkon zdroje tepelné energie, zajistit alespoň minimální účinnost užití energie výroben elektřiny nebo zdrojů tepelné energie stanovenou prováděcím právním předpisem.

(2) Stavebník nebo vlastník rozvodného tepelného zařízení je povinen u nově zřizovaných rozvodných tepelných zařízení a u rozvodných tepelných zařízení, u nichž se provádí změna dokončené stavby spočívající ve změně teplonosné látky, zajistit účinnost užití energie rozvodného tepelného zařízení stanovenou prováděcím právním předpisem.

(3) Dodavatel kotlů a kamen na biomasu, solárních fotovoltaických a solárních tepelných systémů, mělkých geotermálních systémů a tepelných čerpadel (dále jen „vybraná zařízení vyrábějící energii z obnovitelných zdrojů“) je povinen uvést pravdivé, nezkreslené a úplné informace o předpokládaných přínosech a ročních provozních nákladech těchto zařízení a jejich energetickou účinnost v technické dokumentaci nebo návodu na použití.

(4) Prováděcí právní předpis stanoví požadavky na regulaci a řízení dodávek tepelné energie, vybavení rozvodných tepelných zařízení tepelnou izolací a regulačními prvky, požadavky na tepelnou izolaci zásobníků tepelné energie, způsob zjišťování tepelných ztrát rozvodných tepelných zařízení, parametry teplonosné látky pro přenos tepelné energie a parametry chladicí látky pro chlazení. Prováděcí právní předpis dále stanoví požadavky na předávací stanice, jejich regulace a vybavení.

§ 6a

Kontrola systémů vytápění a systémů klimatizace

(1) Vlastník budovy, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce5) jsou u provozovaného systému vytápění budovy nebo kombinovaného systému vytápění a větrání budovy se jmenovitým výkonem nad 70 kW povinni

a) zajistit pravidelnou kontrolu přístupných částí tohoto systému, jejímž výsledkem je písemná zpráva o kontrole systému vytápění a kombinovaného systému vytápění a větrání,

b) předložit na vyžádání zprávu o kontrole systému vytápění a kombinovaného systému vytápění a větrání ministerstvu, Státní energetické inspekci nebo příslušnému kontrolnímu orgánu podle § 13a odst. 2,

c) oznámit ministerstvu provedení kontroly osobou podle odstavce 4 písm. b) a předložit ministerstvu kopii oprávnění osoby pro vykonávání této činnosti podle právního předpisu jiného členského státu Unie.

(2) Vlastník budovy, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce5) jsou u provozovaného systému klimatizace nebo kombinovaného systému klimatizace a větrání se jmenovitým výkonem nad 70 kW povinni

a) zajistit pravidelnou kontrolu přístupných částí tohoto systému, jejímž výsledkem je písemná zpráva o kontrole systému klimatizace a kombinovaného systému klimatizace a větrání,

b) předložit na vyžádání zprávu o kontrole systému klimatizace a kombinovaného systému klimatizace a větrání ministerstvu, Státní energetické inspekci nebo příslušnému kontrolnímu orgánu podle § 13a odst. 2,

c) oznámit ministerstvu provedení kontroly osobou podle odstavce 4 písm. b) a předložit ministerstvu kopii oprávnění osoby pro vykonávání této činnosti podle právního předpisu jiného členského státu Unie.

(3) Zpráva o kontrole systému vytápění a kombinovaného systému vytápění a větrání podle odstavce 1 a zpráva o kontrole systému klimatizace a kombinovaného systému klimatizace a větrání podle odstavce 2 musí být zpracována v souladu s prováděcím právním předpisem podle odstavce 6.

(4) Kontrolu provozovaného systému vytápění nebo kombinovaného systému vytápění a větrání a kontrolu provozovaného systému klimatizace nebo kombinovaného systému klimatizace a větrání může provádět pouze

a) energetický specialista podle § 10 odst. 1 písm. c) nebo osoba podle písm. d), nebo

b) osoba usazená v jiném členském státě Unie, pokud je oprávněna k výkonu této činnosti podle právních předpisů jiného členského státu Unie; ministerstvo je uznávacím orgánem podle zvláštního právního předpisu5a).

(5) Povinnost zajištění kontroly podle odstavců 1 a 2 se nevztahuje na systémy vytápění, kombinované systémy vytápění a větrání, systémy klimatizace a kombinované systémy klimatizace a větrání

a) pro jejichž řízení je instalován automatizační a řídicí systém budovy, který splňuje požadavky stanovené prováděcím právním předpisem,

b) na jejichž provozování se vztahuje smlouva o energetických službách podle § 10e, nebo

c) umístěné v budovách uvedených v § 7 odst. 5 písm. g) až j).

(6) Prováděcí právní předpis stanoví

a) způsob určení jmenovitého výkonu provozovaného systému vytápění nebo kombinovaného systému vytápění a větrání a provozovaného systému klimatizace nebo kombinovaného systému klimatizace a větrání,

b) rozsah, četnost a způsob provádění kontroly,

c) vzor a obsah zprávy o kontrole systému vytápění a kombinovaného systému vytápění a větrání a zprávy o kontrole systému klimatizace a kombinovaného systému klimatizace a větrání,

d) požadavky na automatizační a řídicí systém budovy.

(7) Státní energetická inspekce každoročně kontroluje zprávy podle odstavce 3; jejich počet musí odpovídat alespoň jedné dvacetině zpráv vydaných v předchozím kalendářním roce.

§ 7

Snižování energetické náročnosti budov

(1) V případě výstavby nové budovy je stavebník povinen plnit požadavky na energetickou náročnost budovy s téměř nulovou spotřebou energie stanovené prováděcím právním předpisem, a to podle jeho právního stavu účinného ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o povolení záměru podle stavebního zákona. Stavebník rovněž na vyžádání stavebního úřadu nebo kontrolního orgánu podle tohoto zákona dokládá splnění požadavků na energetickou náročnost budovy v průběhu provádění stavby, a to průkazem energetické náročnosti budovy zpracovaným podle dokumentace pro provádění stavby. Splnění požadavků na energetickou náročnost budovy dokládá stavebník k žádosti o vydání kolaudačního rozhodnutí průkazem energetické náročnosti budovy zpracovaným podle skutečného provedení stavby.

(2) V případě větší změny dokončené budovy jsou stavebník, vlastník budovy, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce povinni plnit požadavky na energetickou náročnost budovy stanovené prováděcím právním předpisem, a to podle jeho právního stavu účinného ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o povolení záměru podle stavebního zákona nebo ke dni zahájení větší změny dokončené budovy podle stavebního zákona, pokud změna dokončené stavby nepodléhá povolení záměru. Splnění požadavků na energetickou náročnost budovy na nákladově optimální úrovni pro budovu nebo pro měněné stavební prvky obálky budovy a měněné technické systémy podle prováděcího právního předpisu dokládá stavebník a ostatní osoby podle věty první průkazem energetické náročnosti budovy v průběhu provádění větší změny dokončené budovy na vyžádání stavebního úřadu nebo kontrolního orgánu podle tohoto zákona.

(3) V případě jiné než větší změny dokončené budovy nebo větší změny dokončené budovy, při které jsou hodnoceny požadavky na snížení energetické náročnosti pro měněné stavební prvky obálky budovy nebo technické systémy, a která je provedena do 10 let od vyhotovení průkazu energetické náročnosti této budovy, jsou vlastník budovy, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce povinni plnit požadavky na energetickou náročnost budovy podle prováděcího právního předpisu a pro stavbu splnit požadavky na energetickou náročnost pro měněné stavební prvky obálky budovy nebo měněné technické systémy podle prováděcího právního předpisu; kopie dokladů, které se vztahují k měněným stavebním prvkům obálky budovy nebo měněným technickým systémům jsou povinni uchovávat 5 let.

(4) Stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce jsou dále povinni

a) vybavit vnitřní tepelná zařízení budov, s výjimkou případů podle písmene f), přístroji regulujícími dodávku tepelné energie; vlastníci a uživatelé bytů nebo nebytových prostor jsou povinni umožnit instalaci, údržbu a kontrolu těchto přístrojů,

b) zajistit v případě instalace vybraných zařízení vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů, která jsou financována z programů podpory ze státních, evropských finančních prostředků nebo finančních prostředků pocházejících z prodeje povolenek na emise skleníkových plynů, v budově, aby tuto instalaci provedly pouze osoby podle § 10d; zajištění se prokazuje předložením kopie daňových dokladů týkajících se příslušné instalace,

c) řídit se pravidly pro vytápění a dodávku teplé vody; pravidly pro vytápění a dodávku teplé vody se pro účely tohoto zákona rozumí

1. stanovené otopné období a podmínky zahájení a přerušení dodávek tepelné energie,

2. stanovený časový úsek, ve kterém jsou dodávky tepelné energie a teplé vody v průběhu dne uskutečňovány,

3. stanovené průměrné teploty vnitřního vzduchu ve vytápěných prostorech, které jsou v průběhu dne v otopném období dosahovány, a nepřekročitelné limity průměrných teplot vnitřního vzduchu,

4. stanovené teploty dodávané teplé vody a

5. stanovené omezení a krátkodobé přerušení dodávek tepelné energie a teplé vody, pokud to vyžadují objektivní okolnosti zajišťování dodávek tepelné energie a teplé vody,

d) vybavit fyzickým nebo právnickým osobám, jež nakupují teplo, chlad nebo teplou vodu pro své vlastní konečné užití (dále jen „konečný zákazník“), vnitřní tepelná zařízení budov stanovenými měřidly podle zákona o metrologii; konečný zákazník má právo na instalaci těchto měřidel a zároveň je povinen umožnit jejich instalaci, údržbu a kontrolu,

e) vybavit, v případě bytových domů a víceúčelových staveb s dodávkou tepla nebo chladu ze soustavy zásobování tepelnou energií nebo s ústředním vytápěním nebo chlazením anebo společnou přípravou teplé vody každý byt a nebytový prostor přístroji registrujícími dodávku tepelné energie, kterými jsou stanovená měřidla podle zákona o metrologii anebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, v rozsahu a způsobem podle prováděcího právního předpisu; vlastníci a uživatelé bytů nebo nebytových prostor jsou povinni na základě výzvy vlastníka budovy, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce umožnit instalaci, údržbu a kontrolu těchto přístrojů,

f) vybavit v případě výstavby nové budovy nebo výměny zdroje tepla v technicky a ekonomicky proveditelných případech systémy vytápění a klimatizace přístroji, které individuálně regulují teplotu v každé místnosti, prostoru nebo zónově v souboru místností se shodnými požadavky na regulaci vnitřní teploty; vlastníci a uživatelé bytů nebo nebytových prostor jsou povinni umožnit instalaci, údržbu a kontrolu těchto přístrojů.

(5) Požadavky na energetickou náročnost budovy podle odstavců 1 až 3 nemusí být splněny

a) u budov s celkovou energeticky vztažnou plochou menší než 50 m2,

b) u budov, které jsou kulturní památkou, anebo nejsou kulturní památkou, ale nacházejí se v památkové rezervaci nebo památkové zóně12), pokud by s ohledem na zájmy státní památkové péče splnění některých požadavků na energetickou náročnost těchto budov výrazně změnilo jejich charakter nebo vzhled; tuto skutečnost stavebník, vlastník budovy, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce doloží závazným stanoviskem orgánu státní památkové péče,

c) u budov navrhovaných a obvykle užívaných jako místa bohoslužeb a pro náboženské účely,

d) u staveb pro rodinnou rekreaci13), které jsou užívány jen část roku a jejichž odhadovaná spotřeba energie je nižší než 25 % spotřeby energie, k níž by došlo při celoročním užívání,

e) u průmyslových a výrobních provozů, dílenských provozoven a zemědělských budov se spotřebou energie do 195 MWh za rok,

f) při větší změně dokončené budovy v případě, že stavebník, vlastník budovy, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce zajistí energetický audit, který prokáže, že to není technicky nebo ekonomicky vhodné s ohledem na životnost budovy a její provozní účely,

g) u budov zpravodajských služeb,

h) u budov důležitých pro obranu státu, které jsou určeny ke speciálnímu využití,

i) u budov, které jsou stanoveny objektem nebo ve kterých je stanoven objekt sloužící k ochraně utajovaných informací stupně utajení Přísně tajné nebo Tajné,

j) u vybraných budov k zajištění bezpečnosti státu, určených vedoucím organizační složky státu, která je s nimi příslušná hospodařit nebo je užívá.

(6) Povinnosti podle odstavce 4 písm. a) a c) se nevztahují na rodinné domy a stavby pro rodinnou rekreaci.

(7) Prováděcí právní předpis stanoví nákladově optimální úroveň požadavků na energetickou náročnost budovy, větší změny dokončených budov, pro jiné než větší změny dokončených budov, pro budovy s téměř nulovou spotřebou energie, dále stanoví metodu výpočtu energetické náročnosti budovy, vzor posouzení technické, ekonomické a ekologické proveditelnosti alternativních systémů dodávek energie a vzor stanovení doporučených opatření pro snížení energetické náročnosti budovy.

(8) Prováděcí právní předpis dále stanoví

a) pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody,

b) zvláštní pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody v případech předcházení stavu nouze v teplárenství nebo v případě stavu nouze v teplárenství vyhlášeném pro celé území státu podle energetického zákona2),

c) pravidla pro měření množství tepelné energie a teplé vody spotřebované v budově,

d) rozsah vybavení každého bytu a nebytového prostoru přístroji registrujícími dodávku tepelné energie, technické parametry těchto přístrojů a podmínky jejich instalace,

e) postup provedení regulace vytápění a přípravy teplé vody v budově,

f) rozsah vybavení vnitřních tepelných zařízení budovy přístroji regulujícími dodávku tepelné energie pro plnění povinnosti podle odstavce 4 písm. a), technické parametry těchto přístrojů a podmínky jejich instalace,

g) rozsah vybavení systémů vytápění a systémů klimatizace přístroji pro účely plnění povinnosti podle odstavce 4 písm. f), technické parametry těchto přístrojů a podmínky jejich instalace,

h) kritéria a postupy pro účely posouzení technické a ekonomické proveditelnosti plnění povinností podle odstavce 4 písm. f).

(9) Změna způsobu vytápění budovy připojené na soustavu zásobování tepelnou energií může být provedena pouze na základě povolení podle stavebního zákona a za podmínky, že nedojde ke zvýšení hodnot ukazatele energetické náročnosti budovy celkové dodané energie nebo primární energie z neobnovitelných zdrojů energie; to neplatí, pokud stávající způsob vytápění není možné nadále využívat. Splnění podmínky podle věty předchozí dokládá stavebník průkazem energetické náročnosti budov k žádosti o povolení. V případě budovy s více bytovými jednotkami, která je připojena na soustavu zásobování tepelnou energií, lze změnu způsobu vytápění povolit pouze pro celou budovu.

(10) Požadavky podle odstavce 4 písm. e) nemusí být splněny v případě

a) budov, kde je instalován sálavý systém vytápění s konstrukcí podlahového, stropního nebo stěnového vytápění a existují technické překážky k instalaci a vhodnému používání přístrojů registrujících dodávku tepelné energie nebo regulujících takový systém vytápění,

b) budov, kde je instalováno ústřední vytápění ze zdroje tepelné energie s násypným kotlem na tuhá paliva, a to za podmínky, že není instalována regulace podle zvláštního právního předpisu28),

c) víceúčelových staveb, kde jednotlivé využívané prostory nejsou od sebe ani od společných prostor budovy uzavřeny pevnou stavební konstrukcí, která by pro potřeby vytápění jednotlivé prostory uživatelů vymezovala a tím omezovala dodávku tepelné energie pouze do vymezeného prostoru, nebo kde je v budově instalováno několik technických systémů budovy,

d) budov, kdy ukazatel energetické náročnosti budovy celkové dodané energie nebo primární energie z neobnovitelných zdrojů energie je zařazen do klasifikační třídy mimořádně úsporná podle zvláštního právního předpisu29).

(11) Veškerá stanovená měřidla a přístroje registrující dodávku tepelné energie podle odstavce 4 písm. d) nebo e) instalovaná po účinnosti tohoto zákona musí být dálkově odečitatelnými stanovenými měřidly a dálkově odečitatelnými přístroji registrujícími dodávku tepelné energie v rozsahu a způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem. Veškerá stávající místa osazená stanovenými měřidly nebo přístroji registrujícími dodávku tepelné energie podle odstavce 4 písm. d) nebo e) musí být osazena dálkově odečitatelnými stanovenými měřidly nebo dálkově odečitatelnými přístroji registrujícími dodávku tepelné energie do 1. ledna 2027 v rozsahu a způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem.

(12) Dálkově odečitatelným stanoveným měřidlem a přístrojem registrujícím dodávku tepelné energie se rozumí takové stanovené měřidlo a přístroj registrující dodávku tepelné energie, pro které k provedení odečtu není nutný přístup do jednotlivých bytů nebo nebytových prostor. Za dálkově odečitatelné stanovené měřidlo a přístroj registrující dodávku tepelné energie nelze považovat stanovené měřidlo a přístroj registrující dodávku tepelné energie, který byl instalován před datem účinnosti tohoto zákona a splňuje kritérium podle věty první, ale není nastaven na dálkový odečet minimálně v měsíčním intervalu. Tato skutečnost se prokazuje technickou dokumentací daného stanoveného měřidla nebo přístroje registrujícího dodávku tepelné energie.

§ 7a

Průkaz energetické náročnosti

(1) Stavebník, vlastník budovy, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce jsou povinni

a) opatřit si průkaz energetické náročnosti (dále jen „průkaz“) při výstavbě nových budov nebo při větších změnách dokončených budov,

b) opatřit si průkaz u budovy užívané orgánem veřejné moci od 1. července 2013 s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 500 m2 a od 1. července 2015 s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 250 m2,

c) oznámit ministerstvu zpracování průkazu osobou podle odstavce 4 písm. a) bodu 2 a předložit ministerstvu kopii oprávnění osoby pro vykonávání této činnosti podle právního předpisu jiného členského státu Unie,

d) umístit průkaz v budově způsobem podle prováděcího právního předpisu, pro kterou nastala povinnost si ho opatřit podle odstavce 1 písm. a) nebo odstavce 2 a jejíž energeticky vztažná plocha je rovna nebo větší než 500 m2, nebo podle odstavce 1 písm. b) a jejíž energeticky vztažná plocha je rovna nebo větší než 250 m2, a zároveň se jedná o budovu určenou k užívání veřejností,

e) předkládat na vyžádání průkazy ministerstvu, Státní energetické inspekci nebo příslušnému kontrolnímu orgánu podle § 13a odst. 2.

(2) Vlastník budovy, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce jsou povinni

a) opatřit si průkaz

1. při prodeji budovy nebo ucelené části budovy,

2. při pronájmu budovy,

3. od 1. ledna 2016 při pronájmu ucelené části budovy,

b) předložit průkaz nebo jeho kopii

1. možnému kupujícímu budovy nebo ucelené části budovy před uzavřením smluv týkajících se koupě budovy nebo ucelené části budovy,

2. možnému nájemci budovy nebo ucelené části budovy před uzavřením smluv týkajících se nájmu budovy nebo ucelené části budovy,

c) předat průkaz nebo jeho kopii

1. kupujícímu budovy nebo ucelené části budovy nejpozději při podpisu kupní smlouvy,

2. nájemci budovy nebo ucelené části budovy nejpozději při podpisu nájemní smlouvy,

d) zajistit uvedení klasifikační třídy ukazatele energetické náročnosti podle prováděcího právního předpisu v informačních a reklamních materiálech při

1. prodeji budovy nebo ucelené části budovy,

2. pronájmu budovy nebo ucelené části budovy,

e) v případě prodeje nebo pronájmu budovy nebo ucelené části budovy prostřednictvím zprostředkovatele mu předat grafickou část průkazu nebo její kopii; zprostředkovatel prodeje nebo pronájmu uvede klasifikační třídu ukazatele energetické náročnosti podle prováděcího právního předpisu z předané grafické části průkazu, kterou uchová po dobu 3 let, v informačních a reklamních materiálech, pokud zprostředkovatel prodeje nebo pronájmu neobdrží grafickou část průkazu, uvede v reklamních a informačních materiálech nejhorší klasifikační třídu,

f) předat vlastníkovi jednotky na jeho žádost podle odstavce 3 průkaz nebo jeho kopii, a to do

1. 30 dnů ode dne podání žádosti v případě, že si průkaz již opatřil, nebo

2. 60 dnů ode dne podání žádosti v případě, že si průkaz dosud neopatřil.

(3) Vlastník jednotky5) je povinen prokazatelným způsobem pro naplnění povinnosti podle tohoto odstavce si vyžádat průkaz od společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce a

a) předložit průkaz nebo jeho kopii

1. možnému kupujícímu jednotky před uzavřením smluv týkajících se koupě jednotky,

2. od 1. ledna 2016 možnému nájemci jednotky před uzavřením smluv týkajících se nájmu jednotky,

b) předat průkaz nebo jeho kopii

1. kupujícímu jednotky nejpozději při podpisu kupní smlouvy,

2. od 1. ledna 2016 nájemci jednotky nejpozději při podpisu nájemní smlouvy,

c) zajistit uvedení klasifikační třídy ukazatele energetické náročnosti podle prováděcího právního předpisu v informačních a reklamních materiálech při

1. prodeji jednotky,

2. od 1. ledna 2016 pronájmu jednotky,

d) v případě prodeje jednotky nebo od 1. ledna 2016 pronájmu jednotky prostřednictvím zprostředkovatele mu předat grafickou část průkazu nebo její kopii; zprostředkovatel prodeje nebo pronájmu uvede klasifikační třídu ukazatele energetické náročnosti podle prováděcího právního předpisu z předané grafické části průkazu, kterou uchovává po dobu 3 let, v informačních a reklamních materiálech, pokud zprostředkovatel prodeje nebo pronájmu neobdrží grafickou část průkazu, uvede v reklamních a informačních materiálech nejhorší klasifikační třídu.

(4) Průkaz platí 10 let ode dne jeho vyhotovení nebo do provedení větší změny dokončené budovy, pro kterou byl zpracován, anebo do provedení změny způsobu vytápění, chlazení nebo přípravy teplé vody v této budově a musí

a) být zpracován pouze

1. příslušným energetickým specialistou podle § 10 odst. 1 písm. b), nebo

2. osobou usazenou v jiném členském státě Unie, pokud je oprávněna k výkonu uvedené činnosti podle právních předpisů jiného členského státu Unie; ministerstvo je uznávacím orgánem podle zvláštního právního předpisu5a),

b) být součástí dokladů předkládaných stavebníkem ke kolaudaci stavby při prokazování dodržení technických požadavků na stavby15),

c) být zpracován v souladu s prováděcím právním předpisem podle odstavce 6,

d) obsahovat protokol a grafické znázornění, jehož součástí je přiřazení klasifikačních tříd ukazatelům energetické náročnosti,

e) obsahovat doporučená opatření pro snížení energetické náročnosti budovy; tato povinnost se nevztahuje na průkaz, který u budovy prokáže dosažení mimořádně úsporné klasifikační třídy u celkové dodané energie budovy a neobnovitelné primární energie podle prováděcího právního předpisu podle odstavce 6,

f) obsahovat posouzení technické, ekonomické a ekologické proveditelnosti místního systému dodávky energie využívajícího energii z obnovitelných zdrojů, kombinované výroby elektřiny a tepla, soustavy zásobování tepelnou energií a tepelného čerpadla (dále jen „alternativní systém dodávek energie“).

(5) Povinnosti podle odstavců 1 až 3 se nevztahují na případy uvedené v § 7 odst. 5 písm. a), c), d), e), g), h), i) a j) a na budovy, které jsou kulturní památkou, anebo nejsou kulturní památkou, ale nacházejí se v památkové rezervaci.

(6) Vzor a obsah průkazu, způsob jeho zpracování a umístění průkazu v budově stanoví prováděcí právní předpis.

(7) Pokud vlastníkovi jednotky nebyl na písemné vyžádání předán průkaz podle odstavce 1 nebo 2, může jej nahradit vyúčtováním dodávek elektřiny, plynu a tepelné energie pro příslušnou jednotku za uplynulé 3 roky; v tom případě pro něj neplatí povinnost podle odstavce 3 písm. c).

(8) Průkaz zpracovaný pro budovu je také průkazem pro ucelenou část této budovy.

(9) Průkaz pro ucelenou část budovy je možné zpracovat pouze v případě, že tato ucelená část budovy má vlastní zdroj tepla nebo chladu nezávislý na zbývající části budovy nebo má samostatně měřenou a centrálně regulovanou dodávku energie nezávislou na zbývající části budovy.

(10) Průkaz se neopatřuje při prodeji nebo pronájmu budovy nebo ucelené části budovy, pokud se tak obě strany písemně dohodnou a jde o budovu, která byla vystavěna a poslední větší změna dokončené budovy na ní byla provedena před 1. lednem 1947.

§ 8

Energetické štítky

(1) Výrobky spojené se spotřebou energie, na které se vztahují požadavky označování energetickými štítky, náležitosti označování těchto výrobků energetickými štítky, provedení a obsah energetických štítků a informačních listů, metody a postupy měření, určení třídy energetické účinnosti, podrobnosti obsahu technické dokumentace a údaje požadované při prodeji na dálku stanoví prováděcí právní předpis10) nebo přímo použitelný předpis Unie upravující požadavky na štítkování22).

(2) Dodavatel je povinen dodávat informační list v českém jazyce a energetický štítek.

§ 8a

Ekodesign

(1) Seznam výrobků spojených se spotřebou energie, na které se vztahují požadavky na ekodesign, požadavky na ekodesign, náležitosti označování CE, obsah ES prohlášení o shodě, postupy posuzování shody a předpoklad shody výrobků spojených se spotřebou energie, postupy ověřování požadavků na ekodesign, poskytování informací o výrobku spojeném se spotřebou energie a jeho užívání stanoví prováděcí právní předpis10) nebo přímo použitelný předpis Unie upravující požadavky na ekodesign23).

(2) Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce je povinen

a) uvádět na trh nebo do provozu výrobky spojené se spotřebou energie, pouze pokud splňují požadavky na ekodesign, po posouzení shody s požadavky na ekodesign, po označení CE a po vydání ES prohlášení o shodě s požadavky na ekodesign, a to podle prováděcího právního předpisu10) nebo přímo použitelného předpisu Unie upravujícího požadavky na ekodesign23),

b) nepřipojovat k výrobku spojenému se spotřebou energie jakékoli jiné označení, které by mohlo uvádět uživatele v omyl nebo vést k záměně, pokud jde o význam a tvar označení CE,

c) vyhotovovat dokumenty týkající se posouzení shody a ES prohlášení o shodě v českém jazyce.

(3) Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce je po uvedení výrobku spojeného se spotřebou energie na trh nebo do provozu dále povinen

a) uchovávat příslušné dokumenty týkající se provedeného posouzení shody a vydaných ES prohlášení o shodě po dobu 10 let od vyrobení posledního uvedeného výrobku spojeného se spotřebou energie,

b) poskytovat Státní energetické inspekci veškeré potřebné informace uvedené v tomto zákoně a v prováděcím právním předpise vztahující se k ověření označení CE, k posouzení a předpokladu shody a k ES prohlášení o shodě, a to do 10 dnů po obdržení žádosti Státní energetické inspekce,

c) poskytovat Státní energetické inspekci vzorky výrobků spojených se spotřebou energie k ověření označení CE, k posouzení a předpokladu shody a k ES prohlášení o shodě,

d) v případě, že uvádí na trh nebo do provozu součásti a podsestavy, poskytnout výrobci výrobku spojeného se spotřebou energie, na nějž se vztahuje toto ustanovení, údaje o materiálovém složení a spotřebě energie, materiálů nebo zdrojů těchto součástí nebo podsestav, pokud tak stanoví prováděcí právní předpis nebo přímo použitelný předpis Unie upravující požadavky na ekodesign,

e) poskytnout konečným uživatelům výrobků spojených se spotřebou energie nezbytné informace o tom, jak mohou přispět k udržitelnému užívání výrobku spojeného se spotřebou energie a ekologický profil výrobku spojeného se spotřebou energie a výhody ekodesignu podle prováděcího právního předpisu nebo přímo použitelného předpisu Unie upravujícího požadavky na ekodesign.

(4) Není-li výrobce usazen v Unii a neexistuje-li zplnomocněný zástupce, je povinnosti uvedené v odstavcích 2 a 3 povinen zajistit dovozce. Neexistuje-li dovozce, považuje se za osobu povinnou podle tohoto ustanovení osoba, která uvádí na trh nebo do provozu výrobky spojené se spotřebou energie stanovené v odstavci 1.

(5) Požadavky na označování CE a na ES prohlášení o shodě se nevztahují na dopravní prostředky pro přepravu osob, zvířat nebo věcí a na výrobky spojené se spotřebou energie vystavené na veletrzích, výstavách nebo předváděcích akcích, pokud jsou opatřeny oznámením, že nesmějí být uváděny na trh nebo do provozu na území Unie, dokud nesplní požadavky stanovené tímto zákonem a prováděcím právním předpisem nebo přímo použitelným předpisem Unie upravujícím požadavky na ekodesign.

(6) Požadavky na ekodesign, náležitosti označování CE, obsah ES prohlášení o shodě, postupy posuzování a předpoklad shody, postupy ověřování požadavků na ekodesign a poskytování informací o výrobku a jeho užívání stanoví prováděcí právní předpis nebo přímo použitelný předpis Unie upravující požadavky na ekodesign.

§ 9

Energetický audit

(1) Podnikatel, který s podnikatelem nebo podnikateli, kteří se podílejí na jeho základním kapitálu nebo hlasovacích právech alespoň 25 %, zaměstnává 250 a více osob nebo vykazuje roční obrat vyšší než 1300000000 Kč nebo roční bilanční sumu rozvahy vyšší než 1100000000 Kč, je povinen jednou za 4 roky zajistit pro jím užívané nebo vlastněné energetické hospodářství provedení energetického auditu. Tato povinnost se vztahuje na podnikatele, který splňuje podmínku podle věty první 2 po sobě jdoucí kalendářní roky. Způsob stanovení počtu zaměstnanců, výše ročního obratu a roční bilanční sumy rozvahy stanoví prováděcí právní předpis.

(2) Podnikatel, který nemá povinnost zajistit provedení energetického auditu podle odstavce 1, je povinen zajistit pro jím užívané energetické hospodářství provedení energetického auditu v případě, že hodnota průměrného ročního nakládání s energií za poslední 2 po sobě jdoucí kalendářní roky je vyšší než 5000 MWh.

(3) Česká republika, kraj, obec, příspěvková organizace státu, kraje nebo obce, státní organizace založená zákonem24), státní a veřejná vysoká škola a Česká národní banka jsou povinny zajistit pro jimi vlastněné energetické hospodářství provedení energetického auditu v případě, že hodnota průměrné roční spotřeby energie energetického hospodářství za poslední 2 po sobě jdoucí kalendářní roky je vyšší než 500 MWh.

(4) Povinnost zajistit provedení energetického auditu podle odstavce 1 se nevztahuje na podnikatele, jehož energetické hospodářství má spotřebu energie nižší než 200 MWh ročně.

(5) Povinnost zajistit provedení energetického auditu podle odstavců 1 až 3 se nevztahuje na osobu, která má pro své energetické hospodářství zavedený a akreditovanou osobou certifikovaný systém hospodaření s energií podle harmonizované technické normy upravující systém managementu hospodaření s energií19), jehož rozsah odpovídá rozsahu energetického auditu.

(6) Energetický audit provedený podle odstavců 2 a 3 platí 10 let nebo do provedení změny energetického hospodářství, po které došlo za 2 po sobě jdoucí roky ke změně o více než 25 % při nakládání s energií energetického hospodářství ročně oproti stavu z platného energetického auditu. Před uplynutím platnosti energetického auditu posoudí dotčená osoba podle odstavce 2 data o nakládání s energií a osoba podle odstavce 3 data o spotřebě energie za 2 roky předcházející ukončení platnosti energetického auditu.

(7) Rozsah energetického auditu zahrnuje veškeré ucelené části energetického hospodářství auditované osoby. Do energetického auditu osoby podle odstavce 3 se nezahrnují budovy uvedené v § 7 odst. 5 písm. g) až j). Způsob provedení energetického auditu se provádí v souladu s harmonizovanou technickou normou upravující zásady provádění energetických auditů, požadavky na běžné procesy během energetických auditů a výstupy energetických auditů25). Zjištění energetického auditu jsou zpracována ve formě písemné zprávy o provedeném energetickém auditu, jejíž obsah a způsob zpracování stanoví prováděcí právní předpis.

(8) Energetický audit musí

a) být proveden pouze

1. příslušným energetickým specialistou podle § 10 odst. 1 písm. a), nebo

2. osobou usazenou v jiném členském státě Unie, pokud je oprávněna k výkonu uvedené činnosti podle právních předpisů jiného členského státu Unie; ministerstvo je uznávacím orgánem podle zvláštního právního předpisu5a) a

b) být proveden do 1 roku od vzniku povinnosti na základě dat o nakládání s energií za 2 roky předcházející vzniku povinnosti a musí být proveden v souladu s právními předpisy. Česká republika, kraj, obec, příspěvková organizace státu, kraje nebo obce, státní organizace založená zákonem24), státní a veřejná vysoká škola a Česká národní banka s hodnotou průměrné roční spotřeby energie energetického hospodářství za poslední 2 po sobě jdoucí kalendářní roky 35000 MWh a vyšší provedou energetický audit do 3 let od vzniku povinnosti,

c) být proveden v souladu s prováděcím právním předpisem a harmonizovanou technickou normou upravující energetické audity25).

(9) Ten, komu nastala povinnost zajistit provedení energetického auditu podle odstavců 1 až 3, dále musí

a) předložit na vyžádání energetický audit ministerstvu, Státní energetické inspekci nebo příslušnému kontrolnímu orgánu podle § 13a odst. 2,

b) oznámit ministerstvu provedení energetického auditu osobou podle odstavce 8 písm. a) bodu 2 a předložit ministerstvu kopii oprávnění osoby pro vykonávání této činnosti podle právního předpisu jiného členského státu Unie.

§ 9a

Energetický posudek

(1) Stavebník, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce, vlastník budovy nebo energetického hospodářství zajistí energetický posudek pro

a) posouzení nákladů a přínosů zajištění vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla v případě výstavby nové výrobny elektřiny nebo podstatné rekonstrukce stávající výrobny elektřiny o celkovém tepelném příkonu nad 20 MW s výjimkou výroben elektřiny s dobou provozu nižší než 1500 hodin za rok a jaderných elektráren,

b) posouzení nákladů a přínosů využití odpadního tepla pro uspokojení ekonomicky odůvodněné poptávky po teple včetně kombinované výroby elektřiny a tepla a připojení zařízení minimálně na soustavu zásobování tepelnou energií, která se nachází do vzdálenosti 1000 metrů od zdroje tepelné energie, v případě výstavby nového nebo podstatné rekonstrukce stávajícího průmyslového provozu o celkovém tepelném příkonu nad 20 MW, které produkuje odpadní teplo o využitelné teplotě,

c) posouzení nákladů a přínosů využití odběru odpadního tepla minimálně z průmyslových provozů, které se nachází do vzdálenosti 500 metrů od rozvodného tepelného zařízení, v případě výstavby nové nebo podstatné rekonstrukce stávající soustavy zásobování tepelnou energií se zdroji o celkovém tepelném příkonu nad 20 MW,

d) posouzení proveditelnosti projektů týkajících se snižování energetické náročnosti budov, zvyšování účinnosti užití energie, snižování emisí ze spalovacích zdrojů znečištění nebo využití obnovitelných nebo druhotných zdrojů nebo kombinované výroby elektřiny a tepla financovaných z programů podpory ze státních, evropských finančních prostředků nebo finančních prostředků pocházejících z prodeje povolenek na emise skleníkových plynů, pokud poskytovatel podpory nestanoví s přihlédnutím k nárokům jednotlivého programu podpory jinak,

e) vyhodnocení plnění parametrů projektů realizovaných v rámci programů podle písmene d), pokud poskytovatel podpory nestanoví s přihlédnutím k nárokům jednotlivého programu jinak,

f) stanovení vnitřního výnosového procenta projektu, pokud vznikne nárok na podporu podle zákona o podporovaných zdrojích energie a projekt je financovaný z programů podpory ze státních nebo evropských finančních prostředků anebo z finančních prostředků pocházejících z prodeje povolenek na emise skleníkových plynů.

(2) Energetický posudek je možné zajistit také pro

a) posouzení ekonomické přijatelnosti využití tepla ze soustavy zásobování tepelnou energií nebo zdroje energie, který není stacionárním zdrojem, v souladu se zvláštním právním předpisem26),

b) doporučená opatření pro snížení energetické náročnosti budovy při větší změně dokončené budovy,

c) podklad v oblasti zvyšování účinnosti energie, snižování emisí ze spalovacích zdrojů znečištění nebo využití obnovitelných nebo druhotných zdrojů nebo kombinované výroby elektřiny a tepla,

d) vyhodnocení provedených opatření navržených v energetickém auditu,

e) posouzení technické a ekonomické proveditelnosti instalace vybraných zařízení,

f) posouzení technické a ekonomické proveditelnosti využití odpadního tepla.

(3) Energetický posudek musí

a) být zpracován pouze

1. příslušným energetickým specialistou podle § 10 odst. 1 písm. a), nebo

2. osobou usazenou v jiném členském státě Unie, pokud je oprávněna k výkonu uvedené činnosti podle právních předpisů jiného členského státu Unie; ministerstvo je uznávacím orgánem podle zvláštního právního předpisu5a),

b) být zpracován v souladu s prováděcím právním předpisem podle odstavce 5,

c) být, v případech podle odstavce 1 písm. b) až d), součástí dokladové části dokumentace pro provádění stavby podle jiného právního předpisu; to neplatí v případě nové výrobny elektřiny, na kterou byla vydána státní autorizace na výstavbu výrobny elektřiny podle energetického zákona.

(4) Další povinnosti stavebníka, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce, vlastníka budovy nebo energetického hospodářství jsou

a) oznámit ministerstvu zpracování energetického posudku osobou podle odstavce 3 písm. a) bodu 2 a předložit ministerstvu kopii oprávnění osoby pro vykonávání této činnosti podle právního předpisu jiného členského státu Unie,

b) na vyžádání předložit energetický posudek ministerstvu, Státní energetické inspekci nebo příslušnému kontrolnímu orgánu podle § 13a odst. 2.

(5) Obsah energetického posudku, způsob zpracování energetického posudku a jeho rozsah stanoví prováděcí právní předpis.

§ 9b

Hospodárné užití energie ústředními institucemi

(1) V případě nadlimitních veřejných zakázek ústředních institucí na dodávky nebo na služby musí zadavatel stanovit zvláštní technické podmínky, kterými jsou

a) pro dodávky výrobku spojeného se spotřebou energie, na který se vztahují požadavky na označování energetickými štítky, nejvyšší dostupná třída energetické účinnosti stanovená podle přímo použitelných předpisů Unie o požadavcích na označování energetickými štítky,

b) pro dodávky výrobku spojeného se spotřebou energie, na který se vztahují požadavky na ekodesign, pokud se na takový výrobek zároveň nevztahují požadavky na označování energetickými štítky, nejvyšší dostupná účinnost užití energie stanovená podle přímo použitelných předpisů Unie o požadavcích na ekodesign,

c) pro dodávky kancelářských přístrojů vymezených Rozhodnutím Rady 2013/107/EU ze dne 13. listopadu 2012, o podpisu a uzavření Dohody mezi vládou Spojených států amerických a Unií o koordinaci programů označování energetické účinnosti kancelářských přístrojů štítky, minimální účinnost užití energie podle přílohy C této dohody,

d) pro dodávky pneumatik vymezených nařízením Evropského parlamentu a Rady č. 1222/2009 ze dne 25. listopadu 2009, o označování pneumatik s ohledem na palivovou účinnost a jiné důležité parametry, nejvyšší třída palivové účinnosti podle tohoto nařízení,

e) pro nákup nového zboží vymezeného v písmenech a) až d) pro účel zakázky na služby, nákup zboží splňujícího podmínky podle písmen a) až d),

f) pro nabytí budov s výjimkou nabytí budov za účelem větší změny dokončené budovy nebo demolice nebo nabytí budov, které jsou kulturní památkou, anebo nejsou kulturní památkou, ale nacházejí se v památkové rezervaci nebo památkové zóně, úsporná klasifikační třída energetické náročnosti budov a

g) pro nájem budov lepší než méně úsporná klasifikační třída energetické náročnosti budov.

(2) Zvláštní technické podmínky podle odstavce 1 se uplatní, pokud jsou nákladově efektivní a zároveň jsou v souladu s pravidly hospodářské soutěže. Nákladovou efektivitou se v případě zboží rozumí určení poměru mezi náklady a přínosy spojenými s užíváním zboží podle odstavce 1 s nejvyšší účinností ve srovnání s užíváním takového zboží s nižší účinností a v případě budov určení poměru mezi náklady a přínosy spojenými s užíváním budov podle odstavce 1 s nižší třídou energetické náročnosti ve srovnání s užíváním takové budovy s vyšší třídou energetické náročnosti.

(3) Systém monitoringu spotřeby energie je neveřejným informačním systémem veřejné správy, který slouží k vedení údajů o budovách vlastněných a užívaných ústředními institucemi o celkové energeticky vztažné ploše nad 250 m2 a jejich spotřebě energie. Systém monitoringu spotřeby energie vede ministerstvo. Ústřední instituce každoročně nejpozději do konce prvního čtvrtletí následujícího kalendářního roku zadávají způsobem umožňujícím dálkový přístup tyto údaje do Systému monitoringu spotřeby energie. Údaje vedené v Systému monitoringu spotřeby energie stanoví prováděcí právní předpis.

(4) Povinnost podle odstavce 3 se nevztahuje na budovy zpravodajských služeb, budovy důležité pro obranu státu, které jsou určeny ke speciálnímu využití, a budovy, které jsou stanoveny objektem nebo ve kterých je stanoven objekt sloužící k ochraně utajovaných informací stupně utajení Přísně tajné nebo Tajné, a na vybrané budovy k zajištění bezpečnosti státu, určené vedoucím organizační složky státu, která je s nimi příslušná hospodařit nebo je užívá.

§ 9c

Hospodárné užití energie datovými centry

(1) Vlastník nebo provozovatel datového centra o celkovém příkonu nad 500 kW každoročně nejpozději do 31. ledna kalendářního roku zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup souhrnnou informaci o datovém centru obsahující zejména

a) název datového centra,

b) název, obchodní firmu nebo jméno, popřípadě připojené dodatky charakterizující blíže osobu podnikatele nebo obchodní závod, vlastníka nebo provozovatele datového centra,

c) adresu místa umístění datového centra,

d) datum zahájení provozu datového centra,

e) údaj o rozloze podlahové plochy datového centra uvedený v metrech čtverečných,

f) údaj o celkovém příkonu datového centra,

g) údaje o ročním objemu odeslaných, přijatých, zpracovaných a uložených dat v souvislosti s provozováním datového centra,

h) údaj o spotřebě energie a vody v souvislosti s provozováním datového centra,

i) provozní teploty výpočetní techniky datového centra,

j) informaci o způsobu zpětného využití energie odpadního tepla vyprodukovaného při provozování výpočetní techniky datového centra a

k) informaci o využití zařízení vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů energie v zájmu zajištění provozu datového centra.

(2) Povinnost podle odstavce 1 se nevztahuje na datová centra využívaná pro účely zajišťování obrany České republiky a zajišťování vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku České republiky.

(3) Seznam datových center podle odstavce 1 obsahující název datového centra, adresu místa umístění datového centra a identifikaci jeho vlastníka nebo provozovatele podle odstavce 1 písm. b) vede ministerstvo. Vlastník nebo provozovatel datového centra oznámí ministerstvu nejpozději do dvou měsíců ode dne, kdy celkový příkon datového centra dosáhl hodnoty 500 kW, že se stal povinnou osobou k plnění informační povinnosti podle odstavce 1.

(4) Vlastník nebo provozovatel datového centra o celkovém příkonu vyšším než 1 MW je povinen při jeho výstavbě nebo navýšení příkonu o více než 25 % zajistit zpracování energetického posudku podle § 9a odst. 2 písm. f), který obsahuje

a) objem energie odpadního tepla vyprodukovaného výpočetní technikou datového centra,

b) posouzení technické proveditelnosti možnosti využití odpadního tepla vyprodukovaného při provozování datového centra,

c) posouzení nákladů a přínosů využití odpadního tepla vyprodukovaného v rámci provozování datového centra,

d) návrh opatření pro využití odpadního tepla vyprodukovaného v rámci provozu datového centra a

e) identifikaci potenciálních míst odběru zohledňující možnosti dodávek tepla do soustavy zásobování tepelnou energií.

(5) Povinnost podle odstavce 4 neplatí v případě, že vlastník nebo provozovatel zajistil využití energie odpadního tepla vyprodukovaného výpočetní technikou datového centra podle odstavce 6.

(6) Stavebník nebo vlastník datového centra o celkovém příkonu vyšším než 1 MW je povinen zajistit využití energie odpadního tepla vyprodukovaného výpočetní technikou datového centra

a) dodávkami tepelné energie do soustavy zásobování tepelnou energií,

b) dodávkou tepelné energie odběrateli za podmínek stanovených energetickým zákonem2), nebo

c) přímou spotřebou této energie v energetickém hospodářství vlastníka nebo provozovatele datového centra nebo jeho ucelené části.

(7) Stavebník nebo vlastník datového centra podle odstavce 6 je povinen zajistit využití energie odpadního tepla vyprodukovaného výpočetní technikou datového centra ke dni zahájení provozu datového centra s plánovaným celkovým příkonem vyšším než 1 MW nebo ke dni, kdy datové centrum dosáhne celkového příkonu vyššího než 1 MW. Povinnost podle odstavce 6 neplatí v případech, kdy využití energie odpadního tepla vyprodukovaného výpočetní technikou datového centra není technicky proveditelné nebo kdy náklady související s plněním této povinnosti by převyšovaly předpokládané přínosy.

(8) Existenci překážek znemožňujících vlastníkovi nebo stavebníkovi datového centra postupovat podle odstavce 6 dokládá stavebník nebo vlastník datového centra energetickým posudkem zpracovaným pro posouzení technické a ekonomické proveditelnosti využití odpadního tepla podle § 9a odst. 2 písm. f), který je součástí dokladové části dokumentace pro provádění stavby podle stavebního zákona.

(9) Do celkového příkonu podle odstavců 1, 3, 4 a 6 se započítá příkon výpočetní techniky.

§ 10

Energetický specialista

(1) Energetický specialista na základě oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty uděleného ministerstvem

a) provádí energetický audit a zpracovává energetický posudek,

b) zpracovává průkaz,

c) provádí kontroly provozovaných systémů vytápění a kombinovaných systémů vytápění a větrání, nebo

d) provádí kontroly provozovaných systémů klimatizace a kombinovaných systémů klimatizace a větrání.

(2) Ministerstvo na žádost udělí oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty

a) fyzické osobě, která

1. složí odbornou zkoušku podle § 10a; odbornou zkoušku musí fyzická osoba složit též v případě, jestliže jí bylo zrušeno oprávnění podle § 10b odst. 2,

2. je plně svéprávná,

3. je bezúhonná a

4. je odborně způsobilá, nebo

b) právnické osobě, která

1. je bezúhonná a

2. určí alespoň 1 fyzickou osobu, která je k žadateli v pracovním nebo obdobném poměru a která podepsala souhlas s výkonem činnosti pro právnickou osobu (dále jen „určená osoba“); určená osoba musí být držitelem oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty k činnosti podle odstavce 1.

(3) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný úmyslně v souvislosti s předmětem činnosti energetického specialisty, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena. Bezúhonnost se prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů. Ministerstvo si za účelem prokázání bezúhonnosti žadatele vyžádá podle zvláštního právního předpisu7) způsobem umožňujícím dálkový přístup výpis z evidence Rejstříku trestů.

(4) Dále se bezúhonnost prokazuje

a) u fyzické osoby s místem trvalého nebo jiného pobytu mimo území České republiky a u osoby, která se v posledních 5 letech nepřetržitě zdržovala mimo území České republiky po dobu delší než 3 měsíce, dokladem obdobným výpisu z evidence Rejstříku trestů, který není ke dni podání žádosti starší než 3 měsíce a který je vydaný k tomu oprávněným orgánem státu trvalého nebo jiného pobytu této osoby a států, ve kterých se tato osoba v posledních 5 letech nepřetržitě zdržovala po dobu delší než 3 měsíce; pokud stát trvalého nebo jiného pobytu této osoby není totožný se státem, jehož je tato osoba občanem, též dokladem vydaným státem, jehož je občanem; za účelem doložení bezúhonnosti fyzické osoby, která je nebo byla občanem jiného členského státu Evropské unie nebo má nebo měla adresu bydliště v jiném členském státě Evropské unie, lze bezúhonnost prokázat též výpisem z evidence Rejstříku trestů s přílohou obsahující informace o jejích pravomocných odsouzeních za trestné činy a o navazujících údajích o těchto odsouzeních zapsaných v evidenci tohoto státu, který není ke dni podání žádosti starší než 3 měsíce,

b) u právnické osoby se sídlem mimo území České republiky dokladem obdobným výpisu z evidence Rejstříku trestů, který není ke dni podání žádosti starší než 3 měsíce a který je vydaný k tomu oprávněným orgánem státu sídla právnické osoby, nebo

c) čestným prohlášením splnění podmínek bezúhonnosti podle odstavce 3, které není ke dni podání žádosti starší než 3 měsíce, nevydává-li stát, ve kterém má fyzická osoba trvalý nebo jiný pobyt nebo právnická osoba sídlo, doklad podle písmene a) nebo b).

(5) Fyzická osoba je odborně způsobilá, získala-li

a) vysokoškolské vzdělání studiem v bakalářských, magisterských nebo doktorských studijních programech v oblasti technických věd a jejich oborech energetiky, energetických zařízení, stavebnictví nebo v oblasti vzdělávání elektrotechnika, energetika, stavebnictví podle právního předpisu upravujícího oblasti vzdělávání ve vysokém školství21) nebo ve studijních oborech obdobných těmto oblastem a má 3 roky praxe v oboru,

b) střední vzdělání s maturitní zkouškou absolvováním vzdělávacího programu v oborech energetiky, energetických zařízení nebo stavebnictví a má 6 let praxe v oboru, nebo

c) vyšší odborné vzdělání absolvováním akreditovaného vzdělávacího programu v oborech vzdělávání zaměřených na energetiku, energetická zařízení nebo stavebnictví a má 5 let praxe v oboru.

(6) Žádost o udělení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty se podává na formuláři stanoveném prováděcím právním předpisem a obsahuje kromě náležitostí stanovených správním řádem v případě

a) fyzické osoby kopie dokladů prokazujících odbornou způsobilost,

b) právnické osoby kopii rozhodnutí o udělení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty určené osobě, kopii dokladu o pracovním nebo obdobném poměru s určenou osobou a písemný souhlas s výkonem činnosti určené osoby.

(7) Energetický specialista je povinen

a) předat zprávu o kontrole systému vytápění nebo kombinovaného systému vytápění a větrání a zprávu o kontrole systému klimatizace a kombinovaného systému klimatizace a větrání, průkaz, písemnou zprávu o provedeném energetickém auditu nebo energetický posudek zadavateli,

b) zachovat mlčenlivost o všech skutečnostech týkajících se fyzické nebo právnické osoby, o kterých se dozvěděl v souvislosti s prováděním činností podle § 6a, 7a, 9 a 9a; získané skutečnosti nesmí použít ke svému prospěchu nebo k prospěchu nebo újmě třetí osoby; zprostit energetického specialistu mlčenlivosti může pouze fyzická nebo právnická osoba, která zadala energetickému specialistovi provedení činností podle § 6a, 7a, 9 a 9a, ministerstvo v případě § 10b nebo stanoví-li tak zvláštní právní předpis,

c) opatřit písemnou zprávu o provedeném energetickém auditu, energetický posudek, průkaz nebo zprávu o kontrole systému vytápění nebo kombinovaného systému vytápění a větrání nebo zprávu o kontrole systému klimatizace a kombinovaného systému klimatizace a větrání, vlastnoručním podpisem, případně podpisem osoby pověřené k jednání, svým jménem, svým identifikačním číslem, je-li mu přiděleno, číslem dokumentu vygenerovaným z evidence ministerstva o provedených činnostech energetického specialisty a číslem oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty uděleným ministerstvem a datem zpracování; v případě právnické osoby jménem a podpisem osoby určené podle odstavce 2 písm. b) bodu 3,

d) průběžně předávat způsobem umožňujícím dálkový přístup do evidence ministerstva o provedených činnostech energetických specialistů písemnou zprávu o provedeném energetickém auditu a dále údaje týkající se energetického posudku, průkazu, zprávy o kontrole systémů vytápění a kombinovaných systémů vytápění a větrání a zprávy o kontrole systémů klimatizace a kombinovaných systémů klimatizace a větrání minimálně v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem,

e) předkládat na vyžádání ministerstvu, Státní energetické inspekci nebo příslušnému kontrolnímu orgánu podle § 13a odst. 2 dokumenty a informace vztahující se k činnostem podle § 6a, 7a, 9 a 9a a podklady pro zpracování zprávy o kontrole systému vytápění nebo kombinovaného systému vytápění a větrání a zprávy o kontrole systému klimatizace a kombinovaného systému klimatizace a větrání, průkazu, energetického auditu a energetického posudku stanovené prováděcím právním předpisem,

f) v případě, že se jedná o energetického specialistu oprávněného provádět energetický audit a zpracovávat energetický posudek, být pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem jeho činnosti, a to tak, aby rozsah pojistného plnění byl úměrný možným škodám, které lze reálně předpokládat; pojištění musí trvat po celou dobu výkonu činnosti,

g) neprovádět činnost podle § 6a, 7a, 9 a 9a, pokud

1. je statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu nebo má majetkovou účast v právnické osobě, která je vlastníkem nebo provozovatelem systémů vytápění, kombinovaných systémů vytápění a větrání, systémů klimatizace nebo kombinovaných systémů klimatizace a větrání budovy nebo její části nebo energetického hospodářství, které jsou předmětem kontroly nebo u kterých se provádí energetický audit, anebo na které zpracovává energetický posudek nebo průkaz, nebo

2. je osobou blízkou k osobám podle bodu 1 nebo je osobou ovládající osobu podle bodu 1,

h) uchovávat po dobu 5 let zprávy o kontrole systému vytápění nebo kombinovaného systému vytápění a větrání a zprávy o kontrole systému klimatizace a kombinovaného systému klimatizace a větrání, průkazu, provedení energetického auditu a vypracování energetického posudku včetně podkladů pro jejich zpracování stanovené v prováděcím právním předpise,

i) oznámit ministerstvu do 1 měsíce od doby, kdy nastala, změnu skutečností rozhodných pro udělení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty podle odstavce 2,

j) oznámit do evidence ministerstva o provedených činnostech energetických specialistů způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem informaci o své účasti na vzdělávací akci zařazené do průběžného aktualizačního vzdělávání podle § 10a odst. 6 (dále jen „průběžné vzdělávání“) s uvedením jejího názvu a data konání, a to nejpozději do 3 dnů po ukončení této vzdělávací akce, a

k) po celou dobu tříletého cyklu, ve kterém plní povinnosti podle odstavce 8, uchovávat osvědčení o absolvování všech vzdělávacích akcí zařazených do průběžného vzdělávání, jichž se zúčastnil, a na vyžádání je předkládat ministerstvu nebo Státní energetické inspekci k provedení kontroly jeho účasti na vzdělávacích akcích zařazených do průběžného vzdělávání.

(8) Energetický specialista je dále povinen absolvovat v tříletých průběžných vzdělávacích cyklech vzdělávací akce zařazené do průběžného vzdělávání a za toto období účastí na vzdělávacích akcích průběžného vzdělávání získat potřebný počet kreditů stanovený prováděcím právním předpisem; tříleté průběžné vzdělávací cykly začínají plynout prvním dnem po udělení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty, popřípadě prvním dnem po ukončení posledního tříletého vzdělávacího cyklu průběžného vzdělávání.

(9) Energetický specialista, který je držitelem oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty jako právnická osoba, splňuje povinnost podle odstavce 8 prostřednictvím jím určené osoby.

(10) Formulář žádosti o udělení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty a rozsah údajů předávaných energetickým specialistou do evidence ministerstva o provedených činnostech energetických specialistů stanoví prováděcí právní předpis.

(11) Povinnosti energetického specialisty podle odstavce 7 se nevztahují na energetického specialistu, který vykonává činnost pro právnickou osobu jako osoba určená, s výjimkou povinnosti podle odstavce 7 písm. b), c), g) až k); informační povinnost podle písmene i) plní určená osoba v rozsahu podle odstavce 2 písm. a). Osoba určená je povinna zpracovat písemnou zprávu o provedeném energetickém auditu, energetický posudek, průkaz nebo zprávu o kontrole systému vytápění nebo kombinovaného systému vytápění a větrání nebo zprávu o kontrole systému klimatizace a kombinovaného systému klimatizace a větrání v souladu s prováděcími právními předpisy.

§ 10a

Odborná zkouška a průběžné vzdělávání energetických specialistů

(1) Odborná zkouška je pořádána Státní energetickou inspekcí.

(2) Odborná zkouška se provádí před zkušební komisí jmenovanou Státní energetickou inspekcí, skládá se z ústní a písemné části a je zakončena protokolem o výsledku zkoušky, který Státní energetická inspekce bez zbytečného odkladu po vykonání zkoušky předá ministerstvu. Odbornou zkouškou je povinen žadatel o udělení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty, který je fyzickou osobou, vykonat do 12 měsíců po podání žádosti. Státní energetická inspekce na svých internetových stránkách uveřejňuje termíny konání odborných zkoušek.

(3) Prováděcí právní předpis stanoví

a) pravidla pro zpracování zkušebních otázek odborné zkoušky,

b) dobu trvání písemné a ústní části odborné zkoušky, organizaci provedení odborné zkoušky a podmínky jejího průběhu,

c) kritéria pro složení zkušební komise, minimální počet jejích členů a pravidla jejich jmenování, četnost zasedání zkušební komise v kalendářním roce a organizaci a podmínky jednání zkušební komise,

d) podmínky a formu uplatnění omluvy nebo odstoupení od odborné zkoušky a nejvyšší přípustný počet omluv nebo odstoupení od odborné zkoušky,

e) formu a lhůty pro pozvání k účasti na odborné zkoušce Státní energetickou inspekcí,

f) vzor protokolu o výsledku odborné zkoušky.

(4) Tematické zkušební okruhy pro ověření odborné způsobilosti žadatele o udělení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty v rámci ústní části odborné zkoušky v členění podle jednotlivých specializací výkonu činností energetického specialisty podle § 10 odst. 1 a tematické okruhy průběžného vzdělávání zaměřené podle jeho cílů uvedených v odstavci 6 stanoví ministerstvo v součinnosti se Státní energetickou inspekcí a uveřejňuje je na svých internetových stránkách. Společně s tematickými zkušebními okruhy podle věty první ministerstvo na svých internetových stránkách uveřejňuje přehled právních předpisů, technických norem a technických dokumentů z oblastí souvisejících s výkonem činností energetického specialisty podle § 10 odst. 1, v jejichž rozsahu je ověřována odborná způsobilost žadatele o udělení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty v rámci odborné zkoušky.

(5) Průběžné vzdělávání zajišťuje Státní energetická inspekce. Průběžné vzdělávání upevňuje, prohlubuje a aktualizuje odborné znalosti v oblasti nakládání s energií a jejího užití pro zajištění provozu budov, úspor energie, energetické náročnosti budov a energetického hospodářství, účinnosti užití energie zdrojů tepla a výroben elektřiny včetně těch, které využívají obnovitelné zdroje energie a druhotné zdroje energie a kombinovanou výrobu elektřiny a tepla. Státní energetická inspekce zveřejňuje na svých internetových stránkách výzvu k podávání žádostí o výběr vzdělávací akce a její zařazení do průběžného vzdělávání a tematické okruhy vzdělávacích akcí průběžného vzdělávání, jichž se výzva týká. Prováděcí právní předpis stanoví formu a způsob, jakými se energetický specialista přihlašuje na vzdělávací akci zařazenou do průběžného vzdělávání. Prováděcí právní předpis dále stanoví

a) náležitosti žádosti o výběr vzdělávací akce a její zařazení do průběžného vzdělávání, formulář této žádosti, lhůty a technické podmínky podání této žádosti,

b) kritéria složení odborné komise, pravidla pro jmenování jejích členů, četnost zasedání odborné komise v kalendářním roce a organizaci a podmínky jednání odborné komise,

c) kritéria výběru vzdělávací akce pro její zařazení do průběžného vzdělávání,

d) počty kreditů, které je možné přidělit vybrané vzdělávací akci zařazené do průběžného vzdělávání, a kritéria přidělování kreditů vzdělávací akci,

e) podmínky absolvování vzdělávací akce zařazené do průběžného vzdělávání.

(6) O výběru vzdělávacích akcí zařazených do průběžného vzdělávání a přidělení počtu kreditů vybrané vzdělávací akci zařazené do průběžného vzdělávání rozhoduje Státní energetická inspekce na návrh odborné komise, jejíž členy jmenuje ředitel Státní energetické inspekce.

(7) Vybrané vzdělávací akce zařazené do průběžného vzdělávání, termíny jejich uskutečnění, identifikaci osob zajišťujících jednotlivé vzdělávací akce a počet kreditů přidělených jednotlivým vzdělávacím akcím uveřejňuje Státní energetická inspekce neprodleně po rozhodnutí o jejich výběru podle odstavce 6 v evidenci ministerstva o provedených činnostech energetických specialistů.

(8) O absolvování vzdělávací akce zařazené do průběžného vzdělávání vydá Státní energetická inspekce každému jejímu účastníku osvědčení.

§ 10b

Udělení a zrušení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty a zápis energetického specialisty do seznamu energetických specialistů

(1) Ministerstvo udělí oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty žadateli, který splňuje podmínky pro udělení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty, a zapíše jej do seznamu energetických specialistů. Ode dne podání žádosti do dne předání protokolu o výsledku odborné zkoušky Státní energetickou inspekcí ministerstvu neběží lhůta pro vydání rozhodnutí.

(2) Ministerstvo oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty zruší v případě, že energetický specialista

a) přestal splňovat podmínky pro udělení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty,

b) opakovaně spáchá přestupek podle § 12 odst. 1 písm. m) bodu 1, 2, 3 nebo 4 anebo podle § 12a odst. 1 písm. m) bodu 1, 2, 3 nebo 4; přestupek je spáchán opakovaně, pokud před uplynutím 5 let ode dne, kdy rozhodnutí o uložení pokuty za přestupek nabylo právní moci, byl znovu spáchán přestupek, který naplňuje stejnou skutkovou podstatu; v tomto případě může být podána žádost o udělení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty po 1 roce od doručení rozhodnutí o zrušení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty,

c) se neúčastní vzdělávacích akcí zařazených do průběžného vzdělávání podle § 10 odst. 8 v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem,

d) neoznámí ministerstvu do 1 měsíce od doby, kdy nastala, změnu skutečností rozhodných pro udělení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty podle § 10 odst. 7 písm. i), nebo

e) požádá o zrušení oprávnění k výkonu energetického specialisty.

(3) Oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty zaniká

a) fyzické osobě její smrtí nebo jejím prohlášením za mrtvou,

b) právnické osobě jejím zánikem, zveřejněním rozhodnutí o vyhlášení moratoria, nabytím právní moci rozhodnutí o úpadku nebo nabytím právní moci rozhodnutí o zavedení nucené správy, nebo

c) právní mocí rozhodnutí o zrušení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty.

(4) Jestliže oprávnění k výkonu energetického specialisty podle odstavce 3 zanikne, ministerstvo energetického specialistu ze seznamu energetických specialistů bez zbytečného odkladu vyškrtne.

(5) Energetický specialista je po doručení rozhodnutí ministerstva o zrušení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty povinen okamžitě tuto činnost ukončit; rozklad proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.

§ 10c

Seznam energetických specialistů

(1) Do seznamu energetických specialistů vedeného ministerstvem se zapisují u oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty uděleného fyzické osobě následující údaje

a) číslo oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty,

b) jméno a příjmení,

c) druh oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty a datum zápisu, popřípadě datum zániku oprávnění k výkonu energetického specialisty,

d) adresa místa trvalého pobytu, popřípadě adresa místa bydliště mimo území České republiky, pokud fyzická osoba nemá trvalý pobyt na území České republiky,

e) další kontaktní údaje, zejména telefonní číslo, adresa elektronické pošty,

f) identifikační číslo osoby, pokud bylo přiděleno,

g) obchodní firma nebo jméno a příjmení podnikatele, identifikační číslo osoby, adresa sídla nebo místa podnikání, pokud energetický specialista není osobou samostatně výdělečně činnou.

(2) Do seznamu energetických specialistů vedeného ministerstvem se zapisují u oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty uděleného právnické osobě následující údaje

a) číslo oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty,

b) obchodní firma nebo název, sídlo právnické osoby a jméno a příjmení osoby pověřené jednáním,

c) identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno,

d) adresa sídla,

e) druh oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty a datum zápisu, popřípadě datum zániku oprávnění k výkonu energetického specialisty,

f) další kontaktní údaje, zejména telefonní číslo, adresa elektronické pošty,

g) jméno a příjmení osob určených pro udělení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty.

(3) Údaje ze seznamu energetických specialistů podle odstavců 1 a 2 jsou veřejně přístupné na internetových stránkách ministerstva.

§ 10d

Osoba oprávněná provádět instalaci vybraných zařízení vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů

(1) Osoba oprávněná provádět instalaci vybraných zařízení vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů energie (dále jen „osoba oprávněná provádět instalaci“) je fyzická nebo právnická osoba, která je držitelem živnostenského oprávnění v oboru

a) vodoinstalatérství,

b) topenářství,

c) montáž, opravy a rekonstrukce chladicích zařízení a tepelných čerpadel,

d) montáž, opravy, revize a zkoušky elektrických zařízení,

e) montáž, opravy, revize a zkoušky plynových zařízení a plnění nádob plyny,

f) montáž, opravy, revize a zkoušky tlakových zařízení a nádob na plyny, nebo

g) kamnářství.

(2) Osoba oprávněná provádět instalaci je povinna zajistit výkon odborných činností spočívajících v instalaci vybraných zařízení vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů pouze fyzickými osobami, které jsou držiteli osvědčení o profesní kvalifikaci pro příslušnou činnost podle zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání ne staršího než 5 let.

(3) Přeshraničně může vybraná zařízení vyrábějící energii z obnovitelných zdrojů instalovat osoba usazená v jiném členském státě Unie, pokud je oprávněna k výkonu uvedené činnosti podle právních předpisů jiného členského státu Unie; ministerstvo je uznávacím orgánem podle zvláštního právního předpisu5a).

(4) Ministerstvo jako autorizující orgán zveřejňuje na svých internetových stránkách údaje z evidence vydaných osvědčení podle zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání, kterými jsou

a) jméno, popřípadě jména, a příjmení a případný akademický titul a vědecká hodnost uchazeče,

b) datum narození,

c) datum konání zkoušky a datum vydání osvědčení,

d) název profesní kvalifikace pro instalaci vybraných zařízení vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů, jejíž dosažení je na základě ověření odborné způsobilosti potvrzováno.

§ 10e

Energetická služba

(1) Účelem energetické služby je ověřitelné a měřitelné nebo výpočtem stanovené zvýšení účinnosti užití energie nebo úspory spotřeby energie prostřednictvím energeticky účinných technologií nebo provozních činností, údržby nebo kontroly.

(2) Energetická služba je poskytována na základě smlouvy o energetických službách, která je smluvním ujednáním mezi příjemcem a poskytovatelem energetických služeb o opatření ke zvýšení účinnosti užití energie, ověřované a kontrolované během celého trvání smluvního závazku, kdy jsou náklady na toto opatření placeny ve vztahu ke smluvně stanovené míře zvýšení účinnosti užití energie nebo k jinému dohodnutému kritériu energetické náročnosti, například finančním úsporám.

(3) Smlouva o energetických službách musí být písemná. Pro její náležitosti platí odstavec 5 písm. a) až e) a g) obdobně.

(4) Energetická služba může být poskytována jako energetická služba se zaručeným výsledkem. Tato služba je poskytována za účelem dosažení předem stanovené úspory energie a s tím související úspory nákladů za stanovené období, při kterém nese poskytovatel energetických služeb smluvně dohodnutou míru finančního rizika či sankcí pro případ nedosažení úspor. Odstavec 2 platí pro energetickou službu se zaručeným výsledkem obdobně.

(5) Smlouva o energetických službách se zaručeným výsledkem musí být písemná a musí dále obsahovat

a) výčet opatření v oblasti účinnosti užití energie, která mají být prováděna, nebo výčet výsledků v oblasti účinnosti užití energie, kterých má být dosaženo,

b) specifikaci zaručených úspor nákladů nebo úspor energie, jichž má být dosaženo prováděním opatření obsažených ve smlouvě, včetně velikosti zaručených úspor, jichž bude dosaženo v jednotlivých obdobích po dobu trvání smluvního závazku při standardních podmínkách provozu,

c) dobu, na kterou se smlouva uzavírá, podmínky odstoupení od smlouvy, termíny a období významné pro zjišťování dosažené úspory nákladů nebo úspory energie,

d) výchozí údaje umožňující zjistit dosažené úspory nákladů nebo úspory energie, které zahrnují minimálně

1. výchozí spotřebu energie a výchozí výši nákladů, oproti kterým je počítána dosažená úspora, a

2. výchozí ceny energií, na základě kterých je vypočtena referenční výše nákladů podle bodu 1,

e) seznam kroků, které je třeba učinit pro provedení opatření nebo souboru opatření, popřípadě doplněné o související náklady,

f) podmínky pro případné zapojení třetích stran v rámci subdodavatelských vztahů s poskytovatelem energetických služeb,

g) stanovení odměny pro poskytovatele energetických služeb za poskytnuté plnění včetně rozdělení podílu smluvních stran na dosažených finančních úsporách,

h) podmínky dokumentování, měření a ověřování dosažených zaručených úspor nákladů nebo úspor energie, kontrol kvality a záruk,

i) postup, jakým bude reagováno na měnící se rámcové podmínky, které se dotýkají obsahu a výsledku smlouvy, zejména na změny v cenách energie, změny v intenzitě využívání objektů a zařízení,

j) ujednání míry finančního rizika nebo sankcí pro případ nedosažení sjednaného zvýšení účinnosti užití energie a

k) sankce za porušení smluvních povinností.

§ 10f

Seznam poskytovatelů energetických služeb

(1) Seznam poskytovatelů energetických služeb je veřejný informační systém veřejné správy, který slouží k evidenci poskytovatelů energetických služeb.

(2) Správcem seznamu poskytovatelů energetických služeb je ministerstvo. Ministerstvo zveřejní údaje ze seznamu poskytovatelů energetických služeb na svých internetových stránkách.

(3) V seznamu poskytovatelů energetických služeb se vedou tyto údaje o fyzických osobách

a) jméno, popřípadě jména, a příjmení,

b) datum narození,

c) identifikační číslo osoby, pokud bylo přiděleno,

d) adresa místa trvalého pobytu a

e) kontaktní údaje, minimálně telefonní číslo a elektronická adresa.

(4) V seznamu poskytovatelů energetických služeb se vedou tyto údaje o právnických osobách

a) název nebo obchodní firma,

b) identifikační číslo osoby, pokud bylo přiděleno,

c) adresa sídla,

d) u zahraniční osoby také adresa sídla pobočky nebo jiné organizační složky jejího obchodního závodu na území České republiky, pokud ji zřizuje, a

e) kontaktní údaje, minimálně telefonní číslo a elektronická adresa.

(5) Poskytovatel energetických služeb je povinen ministerstvu bez zbytečného odkladu oznámit změny v evidovaných údajích, s výjimkou údajů, které jsou vedeny v základních registrech.

§ 10g

Výmaz ze seznamu poskytovatelů energetických služeb

Ministerstvo ze seznamu poskytovatelů energetických služeb vymaže osobu, která

a) o výmaz ze seznamu požádala,

b) zemřela, byla prohlášena za mrtvou, nebo zanikla,

c) byla omezena ve svéprávnosti, nebo

d) přestala být poskytovatelem energetických služeb.

§ 10hzrušeno

§ 11

Působnost ministerstva

(1) Ministerstvo

a) zpracovává návrhy Státní energetické koncepce, provádí její aktualizaci a vyhodnocování,

b) zpracovává Plán renovace budov ústředních institucí, který vychází ze Systému monitoringu spotřeby energie podle § 9b odst. 3, a Národní akční plán energetické účinnosti, jehož součástí jsou Národní akční plán na zvýšení počtu budov s téměř nulovou spotřebou energie a Strategie renovace fondu obytných a komerčních budov v České republice, provádí jejich aktualizaci a vyhodnocení,

c) vydává stanovisko k návrhu územní energetické koncepce,

d) rozhoduje o přidělování dotací z Programu,

e) sleduje vývoj účinnosti užití energie a energetické náročnosti budov a působí na snižování její spotřeby a snížení negativních dopadů na životní prostředí při nakládání s energií a využívání energie z obnovitelných a druhotných zdrojů,

f) vyhodnocuje a propaguje výsledky Programu,

g) zabezpečuje činnosti spojené s poradenstvím, vzděláváním a propagací efektivního využívání energie, propagací využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie, propagací zvyšování účinnosti užití energie a energetických služeb, včetně informovanosti spotřebitelů o dostupnosti kvalifikačních či certifikačních systémů poskytovatelů energetických služeb,

h) zajišťuje mezinárodní spolupráci v oblasti nakládání s energií za účelem zahraniční pomoci, účasti České republiky v mezinárodních organizacích a prezentace dosažených výsledků,

i) vydává a zrušuje oprávnění energetického specialisty, vede seznam energetických specialistů, je uznávacím orgánem podle zvláštního právního předpisu5a) a vede seznam osob, kterým byla uznána odborná kvalifikace podle zvláštního právního předpisu5a),

j) uplatňuje stanovisko k územnímu rozvojovému plánu, zásadám územního rozvoje a územnímu opatření o stavební uzávěře pořizovaného Ministerstvem pro místní rozvoj,

k) informuje Evropskou komisi o plnění závazků vyplývajících ze směrnic a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady,

l) zveřejňuje a aktualizuje informace ohledně jednotlivých forem podpory pro úspory energie a pro zařízení využívající energii z obnovitelných a druhotných zdrojů energie,

m) vede Systém monitoringu spotřeby energie,

n) vede evidenci ministerstva o provedených činnostech energetických specialistů,

o) vede seznam poskytovatelů energetických služeb,

p) zpracovává a předává Evropské komisi zprávu o pokroku dosaženém při plnění vnitrostátních cílů energetické účinnosti,

q) zpracovává a předává Evropské komisi statistické údaje týkající se kombinované výroby elektřiny a tepla,

r) připravuje metodiku vyhodnocování statistických údajů týkajících se energetické účinnosti v rámci programů financovaných z veřejných prostředků, provádí jejich sběr a zpracování a předává je Evropské komisi.

(2) Činnostmi podle odstavce 1 může ministerstvo pověřit organizační složku státu.

§ 11azrušeno

HLAVA V

PŘESTUPKY

§ 12

Přestupky fyzických osob

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) vykonává bez příslušného oprávnění činnost energetického specialisty,

b) jako stavebník nebo vlastník výrobny elektřiny nebo tepelné energie nezajistí minimální účinnost užití energie podle § 6 odst. 1,

c) jako stavebník nebo vlastník zařízení na distribuci tepelné energie a vnitřní distribuci tepelné energie a chladu nezajistí účinnost užití rozvodů energie podle § 6 odst. 2,

d) jako vlastník budovy nebo v případě, že nevzniklo společenství vlastníků jednotek, správce nesplní některou z povinností podle § 6a odst. 1,

e) jako vlastník budovy nebo v případě, že nevzniklo společenství vlastníků jednotek, správce nesplní některou z povinností podle § 6a odst. 2,

f) jako stavebník při výstavbě nové budovy nesplní povinnost podle § 7 odst. 1,

g) jako stavebník, vlastník budovy nebo v případě, že nevzniklo společenství vlastníků jednotek, správce nebo vlastník energetického hospodářství nesplní

1. některou z povinností při změnách dokončených budov podle § 7 odst. 2 nebo 3,

2. některou z povinností podle § 7 odst. 4 nebo § 7a odst. 1, nebo

3. některou z povinností podle § 9a odst. 1 nebo 4,

h) jako vlastník budovy, v případě, že nevzniklo společenství vlastníků jednotek, správce nesplní některou z povinností podle § 7a odst. 2,

i) jako vlastník jednotky nesplní některou z povinností podle § 7a odst. 3 nebo 7,

j) jako vlastník nebo uživatel bytu nebo nebytových prostor neumožní instalaci, údržbu nebo kontrolu přístrojů

1. regulujících dodávku tepelné energie podle § 7 odst. 4 písm. a), nebo

2. registrujících dodávku tepelné energie podle § 7 odst. 4 písm. e) na základě výzvy vlastníka budovy nebo společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce,

k) jako konečný zákazník neumožní instalaci, údržbu nebo kontrolu stanoveného měřidla podle § 7 odst. 4 písm. d),

l) jako vlastník energetického zařízení neposkytne na výzvu podklady

1. pro zpracování nebo vyhodnocení státní energetické koncepce podle § 3 odst. 5,

2. pro zpracování územní energetické koncepce podle § 4 odst. 10, nebo

3. zpracování zprávy o uplatňování územní energetické koncepce v uplynulém období podle § 4 odst. 10,

m) jako energetický specialista nebo osoba určená

1. zpracuje zprávu o kontrole systému vytápění a kombinovaného systému vytápění a větrání nebo zprávu o kontrole systému klimatizace a kombinovaného systému klimatizace a větrání v rozporu s § 6a odst. 3,

2. zpracuje průkaz v rozporu s § 7a odst. 4 písm. c),

3. zpracuje písemnou zprávu o provedeném energetickém auditu v rozporu s § 9 odst. 7 nebo 8,

4. zpracuje energetický posudek v rozporu s § 9a odst. 3 písm. b),

5. nesplní některou z povinností podle § 10 odst. 7, nebo

6. okamžitě neukončí činnost podle § 10b odst. 5, nebo

n) jako stavebník, vlastník budovy nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce

1. nezajistí, aby veškerá stanovená měřidla podle zákona o metrologii a přístroje registrující dodávku tepelné energie podle § 7 odst. 4 písm. d) nebo e) instalovaná podle odstavce 11 věty první byla dálkově odečitatelná v rozsahu a způsobem stanoveným tímto zákonem, nebo

2. nezajistí, aby po 1. lednu 2027 byla veškerá zařízení, budovy a prostory podle § 7 odst. 4 písm. d) nebo e) před tímto datem osazena dálkově odečitatelnými stanovenými měřidly nebo dálkově odečitatelnými přístroji registrujícími dodávku tepelné energie v rozsahu a způsobem stanoveným tímto zákonem.

(2) Za přestupek lze uložit pokutu do

a) 200000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d) nebo e), odstavce 1 písm. g) bodu 2 nebo 3, odstavce 1 písm. h), i), j), k), l) nebo n) nebo odstavce 1 písm. m) bodu 5, nebo

b) 5000000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), c) nebo f), odstavce 1 písm. g) bodu 1 nebo odstavce 1 písm. m) bodu 1, 2, 3 nebo 4 nebo 6.

§ 12a

Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) vykonává bez příslušného oprávnění činnost energetického specialisty,

b) jako vlastník energetického zařízení nebo držitel licence na podnikání v energetických odvětvích neposkytne na výzvu podklady pro

1. zpracování nebo vyhodnocení státní energetické koncepce podle § 3 odst. 5,

2. zpracování územní energetické koncepce podle § 4 odst. 10, nebo

3. zpracování zprávy o uplatňování územní energetické koncepce v uplynulém období podle § 4 odst. 10,

c) jako stavebník nebo vlastník výrobny elektřiny nebo tepelné energie nezajistí minimální účinnost užití energie podle § 6 odst. 1,

d) jako stavebník nebo vlastník zařízení na distribuci tepelné energie a vnitřní distribuci tepelné energie a chladu nezajistí účinnost užití rozvodů energie podle § 6 odst. 2,

e) jako dodavatel zařízení vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů v rozporu s § 6 odst. 3 uvede v technické dokumentaci nebo návodu na použití nesprávné, zkreslené nebo neúplné informace,

f) jako vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce nesplní některou z povinností podle § 6a odst. 1,

g) jako vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce nesplní některou z povinností podle § 6a odst. 2,

h) jako stavebník při výstavbě nové budovy nesplní povinnost podle § 7 odst. 1,

i) jako stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce

1. nesplní některou z povinností při změnách dokončených budov podle § 7 odst. 2 nebo 3, nebo

2. nesplní některou z povinností podle § 7 odst. 4 nebo § 7a odst. 1,

j) jako vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce nesplní některou z povinností podle § 7a odst. 2,

k) jako stavebník, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce nebo vlastník budovy nebo energetického hospodářství

1. nezajistí energetický posudek pro některý z účelů podle § 9a odst. 1, nebo

2. neoznámí ministerstvu provedení energetického posudku podle § 9a odst. 4 písm. a),

l) jako vlastník jednotky nesplní některou z povinností podle § 7a odst. 3 nebo 7,

m) jako energetický specialista

1. zpracuje zprávu o kontrole systému vytápění a kombinovaného systému vytápění a větrání nebo zprávu o kontrole systému klimatizace a kombinovaného systému klimatizace a větrání v rozporu s § 6a odst. 3,

2. zpracuje průkaz v rozporu s § 7a odst. 4 písm. c),

3. zpracuje písemnou zprávu o provedeném energetickém auditu v rozporu s § 9 odst. 7 nebo 8,

4. zpracuje energetický posudek v rozporu s § 9a odst. 3 písm. b),

5. nesplní některou z povinností podle § 10 odst. 7, nebo

6. okamžitě neukončí činnost podle § 10b odst. 5,

n) jako zprostředkovatel prodeje nebo pronájmu neuvede klasifikační třídu ukazatele energetické náročnosti v informačních a reklamních materiálech podle § 7a odst. 2 písm. e) nebo § 7a odst. 3 písm. d) nebo neuchová po dobu 3 let předanou grafickou část průkazu,

o) jako podnikatel,

1. nezajistí provedení energetického auditu podle § 9 odst. 1 nebo 2, nebo

2. nesplní některou z povinností podle § 9 odst. 7, 8 nebo 9,

p) v rozporu s § 10d odst. 2 nezajistí výkon odborných činností spočívajících v instalaci vybraných zařízení vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů energie pouze fyzickými osobami, které jsou držiteli příslušného osvědčení o získání profesní kvalifikace,

q) jako poskytovatel energetických služeb neoznámí bez zbytečného odkladu změny v evidovaných údajích podle § 10f odst. 5,

r) jako zadavatel nesplní některou z povinností podle § 9b odst. 1,

s) jako stavebník, vlastník budovy, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce

1. nezajistí, aby veškerá stanovená měřidla podle zákona o metrologii a přístroje registrující dodávku tepelné energie podle § 7 odst. 4 písm. d) nebo e) instalovaná podle odstavce 11 věty první byla dálkově odečitatelná v rozsahu a způsobem stanoveným tímto zákonem, nebo

2. nezajistí, aby po 1. lednu 2027 byla veškerá zařízení, budovy a prostory podle § 7 odst. 4 písm. d) nebo e) před tímto datem osazena dálkově odečitatelnými stanovenými měřidly nebo dálkově odečitatelnými přístroji registrujícími dodávku tepelné energie v rozsahu a způsobem stanoveným tímto zákonem,

t) jako vlastník nebo provozovatel datového centra

1. nezveřejnil ve stanovené lhůtě souhrnnou informaci podle § 9c odst. 1, nebo

2. nezajistil zpracování energetického posudku způsobem stanoveným v § 9c odst. 4, pokud se jedná o vlastníka nebo provozovatele datového centra o celkovém příkonu vyšším než 1 MW, nebo

u) jako stavebník nebo vlastník datového centra nezajistil využití energie odpadního tepla podle § 9c odst. 6.

(2) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku dále tím, že

a) jako dodavatel výrobků spojených se spotřebou energie uvedených v § 8 odst. 1

1. poruší některou z povinností podle § 8 odst. 2,

2. v rozporu s přímo použitelným předpisem Unie upravujícím požadavky na štítkování nezajistí, aby k výrobkům uváděným na trh byly bezplatně poskytnuty energetické štítky a informační listy výrobku,

3. v rozporu s přímo použitelným předpisem Unie upravujícím požadavky na štítkování neuvede v informačním listu výrobku nebo na energetickém štítku údaje podle přímo použitelného předpisu Unie upravujícího požadavky na štítkování,

4. v rozporu s přímo použitelným předpisem Unie upravujícím požadavky na štítkování na žádost obchodníků bezplatně neposkytne do 5 pracovních dnů od podání žádosti energetické štítky a informační listy výrobků v tištěné podobě,

5. v rozporu s přímo použitelným předpisem Unie upravujícím požadavky na štítkování nezajistí, aby údaje na energetických štítcích a v informačních listech výrobků, které poskytuje, byly přesné, nebo nevyhotoví technickou dokumentaci, která umožní přesnost posoudit,

6. v rozporu s přímo použitelným předpisem Unie upravujícím požadavky na štítkování uvede na trh výrobky navržené tak, aby byla výkonnost modelu výrobku spojeného se spotřebou energie ve zkušebních podmínkách automaticky uzpůsobena za účelem vylepšení kteréhokoliv z údajů uvedených na energetickém štítku nebo informačním listu výrobku nebo obsažených v dokumentaci poskytované spolu s výrobkem,

7. v rozporu s přímo použitelným předpisem Unie upravujícím požadavky na štítkování před uvedením modelu výrobku na trh nezanese do databáze výrobků informace uvedené v příloze I přímo použitelného předpisu Unie upravujícího požadavky na štítkování,

8. v rozporu s přímo použitelným předpisem Unie upravujícím požadavky na štítkování do 30. června 2019 nezanese do databáze výrobků úplné a pravdivé informace uvedené v příloze I přímo použitelného předpisu Unie upravujícího požadavky na štítkování, a to informaci o modelu výrobku spojeného se spotřebou energie, pokud tento výrobek je uveden na trh od 1. srpna 2017 do 1. ledna 2019,

9. v rozporu s přímo použitelným předpisem Unie upravujícím požadavky na štítkování neuchová po uvedení posledního kusu modelu výrobku spojeného se spotřebou energie na trh informace týkající se tohoto modelu v části databáze výrobků po dobu 15 let, nebo

10. v rozporu s přímo použitelným předpisem Unie upravujícím požadavky na štítkování neposkytne energetický štítek se změněnou stupnicí způsobem a v termínech uvedených v přímo použitelném předpise Unie upravujícím požadavky na štítkování,

b) jako obchodník obchodující s výrobky spojenými se spotřebou energie uvedenými v § 8 odst. 1 v rozporu s přímo použitelným předpisem Unie upravujícím požadavky na štítkování

1. u výrobku, na nějž se vztahuje přímo použitelný předpis Unie upravující požadavky na štítkování, viditelným způsobem nevystaví dodavatelem poskytnutý nebo jinak zpřístupněný štítek,

2. si nevyžádá štítek nebo štítek se změněnou stupnicí od dodavatele, pokud štítek nebo štítek se změněnou stupnicí nemá,

3. nezpřístupní zákazníkům informační list výrobku, nebo

4. nenahradí u výrobku spojeného se spotřebou energie vystaveného v obchodě nebo na internetu energetický štítek energetickým štítkem se změněnou stupnicí v termínu uvedeném v přímo použitelném předpise Unie upravujícím požadavky na štítkování nebo jej zpřístupní dříve,

c) jako dodavatel výrobků spojených se spotřebou energie uvedených v § 8 odst. 1 nebo jako obchodník obchodující s těmito výrobky v rozporu s přímo použitelným předpisem Unie upravujícím požadavky na štítkování

1. neodkazuje ve všech reklamách nebo propagačních technických materiálech vztahujících se k určitému modelu výrobku na třídu energetické účinnosti daného výrobku nebo na rozpětí tříd energetické účinnosti, nebo

2. u výrobků, na něž se vztahuje přímo použitelný předpis upravující požadavky na štítkování, poskytuje nebo vystavuje jiné energetické štítky, značky, symboly nebo nápisy, které nesplňují požadavky přímo použitelného předpisu upravujícího požadavky na štítkování a které mohou uvádět zákazníky v omyl nebo vést k nejasnostem, pokud jde o spotřebu energie nebo jiných zdrojů během jejich používání,

d) jako výrobce, jeho zplnomocněný zástupce nebo dovozce uvádějící na trh nebo do provozu výrobky spojené se spotřebou energie uvedené v § 8a odst. 1 poruší některou z povinností podle § 8a odst. 2, nebo

e) jako výrobce, zplnomocněný zástupce nebo dovozce uvádějící na trh nebo do provozu výrobky spojené se spotřebou energie uvedené v § 8a odst. 1 poruší některou z povinností podle § 8a odst. 3.

(3) Právnická osoba podle § 9 odst. 3 vlastnící energetické hospodářství se dopustí přestupku tím, že

a) nezajistí provedení energetického auditu podle § 9 odst. 3, nebo

b) nesplní některou z povinností podle § 9 odst. 7, § 9 odst. 8 písm. b) nebo § 9 odst. 9.

(4) Za přestupek lze uložit pokutu do

a) 200000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), e), f) nebo g), odstavce 1 písm. i) bodu 2, odstavce 1 písm. j), k) nebo l), odstavce 1 písm. m) bodu 5 nebo odstavce 1 písm. n), p), q), r), s) nebo t), nebo

b) 5000000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), c), d) nebo h), odstavce 1 písm. i) bodu 1, odstavce 1 písm. m) bodu 1, 2, 3, 4 nebo 6, odstavce 1 písm. o) nebo u) nebo odstavce 2 nebo 3.

§ 12b

Společná ustanovení k přestupkům

(1) Přestupky podle tohoto zákona projednává Státní energetická inspekce. V prvním stupni územní inspektorát, v jehož územní působnosti se nachází místo spáchání přestupku. O odvolání rozhoduje ústřední inspektorát.

(2) Pokuty vybírá Státní energetická inspekce.

§ 13

Ochrana zvláštních zájmů

(1) Státní energetická inspekce je dotčeným orgánem při ochraně zájmů chráněných tímto zákonem v řízeních o povolení záměrů výroben tepla o celkovém tepelném příkonu nad 20 MW, která vedou stavební úřady podle stavebního zákona, s výjimkou řízení vedených jinými stavebními úřady podle stavebního zákona. Státní energetická inspekce je dále dotčeným orgánem státní správy při ochraně zájmů chráněných tímto zákonem při kolaudačním řízení, která vedou stavební úřady podle stavebního zákona k výstavbě nové budovy s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 750 m2 a větší změně dokončené budovy s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 750 m2 a v řízení o povolení záměru změny způsobu vytápění budovy připojené na soustavu zásobování tepelnou energií, která vedou stavební úřady podle stavebního zákona. Státní energetická inspekce vydává v těchto řízeních vyjádření.

(2) Státní energetická inspekce je dotčeným orgánem státní správy při pořizování územně plánovací dokumentace, pokud se jí vymezují plochy nebo pozemky výrobny elektřiny nebo výrobny tepla o celkovém tepelném příkonu nad 20 MW. Státní energetická inspekce je dále dotčeným orgánem při pořizování územního opatření o stavební uzávěře obdobně podle věty první.

(3) Ministerstvo obrany jako dotčený orgán státní správy uplatňuje stanoviska a vyjádření podle tohoto zákona pro rozhodnutí a pro jiné úkony stavebního úřadu u staveb důležitých pro obranu státu17).

(4) Ministerstvo vnitra jako dotčený orgán státní správy uplatňuje stanoviska a vyjádření podle tohoto zákona pro rozhodnutí a pro jiné úkony stavebního úřadu u staveb určených k zajišťování bezpečnosti státu.

(5) Ministerstvo spravedlnosti jako dotčený orgán uplatňuje stanoviska a vyjádření podle tohoto zákona pro rozhodnutí a pro jiné úkony stavebního úřadu u staveb pro účely Vězeňské služby České republiky a jejích organizačních jednotek.

(6) Stanoviska a vyjádření vydává územní inspektorát Státní energetické inspekce.

§ 13a

Kontrola

(1) Kontrolu dodržování ustanovení tohoto zákona a přímo použitelného předpisu Unie upravujícího požadavky na štítkování a přímo použitelného předpisu Unie upravujícího požadavky na ekodesign provádí Státní energetická inspekce.

(2) Kontrolu dodržování tohoto zákona v objektech důležitých pro obranu státu17) provádí Ministerstvo obrany, v objektech sloužících k plnění úkolů Ministerstva vnitra, Policie České republiky, Policejní akademie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Úřadu pro zahraniční styky a informace, Bezpečnostní informační služby a v objektech organizačních složek státu a příspěvkových organizací zřízených Ministerstvem vnitra provádí Ministerstvo vnitra a u staveb, u kterých Ministerstvo spravedlnosti vykonává působnost stavebního úřadu, provádí Ministerstvo spravedlnosti.

HLAVA VI

STÁTNÍ ENERGETICKÁ INSPEKCE

§ 13b

(1) Státní energetická inspekce je správním úřadem se sídlem v Praze.

(2) Státní energetická inspekce je podřízena ministerstvu a člení se na ústřední inspektorát a územní inspektoráty. Územní inspektoráty mají tato sídla

a) v Praze s působností pro hlavní město Prahu a Středočeský kraj,

b) v Českých Budějovicích s působností pro Jihočeský kraj a Kraj Vysočina,

c) v Plzni s působností pro Plzeňský a Karlovarský kraj,

d) v Liberci s působností pro Liberecký a Ústecký kraj,

e) v Hradci Králové s působností pro Královéhradecký a Pardubický kraj,

f) v Brně s působností pro Jihomoravský a Zlínský kraj,

g) v Ostravě s působností pro Moravskoslezský a Olomoucký kraj.

(3) Státní energetická inspekce je účetní jednotkou. Pro účely hospodaření s majetkem státu včetně prostředků státního rozpočtu mají územní inspektoráty postavení vnitřních organizačních jednotek Státní energetické inspekce.

(4) V čele ústředního inspektorátu je ústřední ředitel. V čele územního inspektorátu je ředitel. Výběr, jmenování a odvolání ústředního ředitele a ředitele se řídí zákonem o státní službě.

§ 13c

(1) Státní energetická inspekce je oprávněna

a) informovat objednatele písemné zprávy o provedeném energetickém auditu, energetickém posudku nebo průkazu, objednatele zprávy o kontrole systému vytápění a kombinovaného systému vytápění a větrání nebo objednatele zprávy o kontrole systému klimatizace a kombinovaného systému klimatizace a větrání o spáchání přestupku energetickým specialistou podle § 12 odst. 1 písm. m) bodu 1, 2, 3 nebo 4 nebo § 12a odst. 1 písm. m) bodu 1, 2, 3 nebo 4,

b) na základě výzvy ministerstva při vyhodnocování Plánu renovace budov ústředních institucí rozhodovat o povinnosti provést opatření navržená energetickým auditem provedeným podle § 9 odst. 3 a o lhůtách,

c) kontrolovat, zda příjemci dotací v rámci programů podpory ze státních nebo evropských finančních prostředků anebo z finančních prostředků pocházejících z prodeje povolenek na emise skleníkových plynů splňují podmínky a účel poskytované dotace,

d) ověřovat úspory energie plynoucí z energetických služeb a dalších opatření ke zvýšení účinnosti užití energie včetně stávajících vnitrostátních opatření ke zvýšení účinnosti užití energie,

e) předávat účastníkům trhu informace o mechanismech na zvýšení účinnosti užití energie,

f) vyžadovat od osob povinných podle tohoto zákona informace potřebné k výkonu její činnosti.

(2) Státní energetická inspekce vykonává dozor nad tím, zda jsou výrobky spojené se spotřebou energie uváděny na trh, do provozu nebo dále distribuovány v souladu s požadavky stanovenými tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Unie upravujícím požadavky na štítkování a přímo použitelným předpisem Unie upravujícím požadavky na ekodesign.

(3) Státní energetická inspekce shromažďuje a vyhodnocuje připomínky spotřebitelů a jiných dotčených stran týkající se shody výrobků spojených se spotřebou energie.

(4) Pokud Státní energetická inspekce zahajuje kontrolu na návrh ministerstva, je povinna ho seznámit s výsledky šetření.

(5) Rozhodnutí v prvním stupni vydává územní inspektorát. O odvolání proti rozhodnutí územního inspektorátu rozhoduje ústřední inspektorát.

HLAVA VII

SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 14

(1) Povinnost podle § 4 zpracovat územní energetickou koncepci musí být splněna do 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Povinnost podle § 6a odst. 10 vybavit vnitřní tepelná zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie musí být splněna do 7 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(3) Organizační složky státu, organizační složky krajů a obcí, příspěvkové organizace uvedené v § 9 odst. 3 písm. b) a fyzické a právnické osoby uvedené v § 9 odst. 3 písm. c) jsou povinny do 4 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nechat si zpracovat na jimi provozované energetické hospodářství a budovy energetický audit. Tato lhůta nemusí být dodržena, je-li celková roční spotřeba energie vyšší než desetinásobek vyhláškou stanovených hodnot; v tomto případě se lhůta prodlužuje na 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona s tím, že energetický audit musí být zahájen do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(4) Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 6 až 10a.

(5) Práce na zpracování územní energetické koncepce musí být zahájeny do 1 roku od nabytí účinnosti tohoto zákona.

(6) Povinnost zpracovávat energetický audit se nevztahuje na energetické hospodářství a budovy, u kterých bylo vydáno stavební povolení, nebo byla zahájena nebo ukončena výstavba nebo změna dokončené stavby

a) do 31. prosince 2001 se státní dotací poskytnutou ministerstvem v rámci programu, nebo

b) do 31. prosince 2001 se státní dotací nebo půjčkou Státním fondem životního prostředí, Ministerstvem pro místní rozvoj, nebo Ministerstvem zemědělství.

ČÁST DRUHÁ

ÚČINNOST

§ 15

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.

Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 177/2006 Sb. Čl. II

Zmocnění k vyhlášení úplného znění zákona

Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, jak vyplývá ze zákonů jej měnících.

Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 223/2009 Sb. Čl. XXX

Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne neskončená se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posuzují podle dosavadních právních předpisů.

Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 299/2011 Sb. Čl. II

Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 318/2012 Sb. Čl. II

Přechodná ustanovení

1. Osoba oprávněná vykonávat kontrolu účinnosti kotlů, klimatizačních systémů, zpracovat průkaz energetické náročnosti budov a energetický audit přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona je povinna podat žádost o průběžné vzdělávání podle § 10 odst. 7 zákona č. 406/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona pro oprávnění vydaná do 31. prosince 2007, pro oprávnění vydaná do 31. prosince 2009 do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona a pro oprávnění vydaná po 31. prosinci 2009 do 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Pokud má oprávněná osoba více oprávnění s různým termínem jejich vydání, vztahuje se povinnost podat žádost o průběžné vzdělávání podle věty první k termínu vydání nejstaršího oprávnění.

2. Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.

3. Povinnost podle § 7 odst. 4 písm. a) zákona č. 406/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, vybavit vnitřní tepelná zařízení budov přístroji registrujícími dodávku tepelné energie musí být splněna do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

4. Průkazy energetické náročnosti budov zpracované přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona jsou platné 10 let od doby svého vypracování a považují se za průkazy podle tohoto zákona s výjimkou průkazu podle § 7a odst. 1 písm. a).

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 103/2015 Sb. Čl. II

1. Státní energetická koncepce musí být podle § 3 odst. 6 zákona č. 406/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zohledněna v aktualizaci politiky územního rozvoje nejpozději do 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Kraj a hlavní město Praha zpracuje zprávu o uplatňování územní energetické koncepce v uplynulém období podle § 4 odst. 7 zákona č. 406/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

3. Územní energetická koncepce musí být podle § 4 odst. 6 zákona č. 406/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zohledněna v zprávě o uplatňování zásad územního rozvoje za uplynulé období nejpozději do 4 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

4. Podpora na účely podle § 5 odst. 4 písm. m) až o) zákona č. 406/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, bude vyhlášena v rámci Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie na rok 2016.

5. Podnikatel, který není malým nebo středním podnikatelem, je povinen zpracovat energetický audit podle § 9 odst. 2 zákona č. 406/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 5. prosince 2015, pokud nemá platný energetický audit, který byl zpracován v období 3 let přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; v tom případě se takový energetický audit považuje za energetický audit podle tohoto zákona.

6. Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 406/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 3/2020 Sb. Čl. II

1. Zpráva o uplatňování územní energetické koncepce zpracovaná podle zákona č. 406/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstává v platnosti i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, nejdéle však po dobu 5 let od jejího vydání.

2. Průkaz energetické náročnosti zpracovaný podle zákona č. 406/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstává v platnosti i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

3. Energetický audit zpracovaný podle zákona č. 406/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstává v platnosti i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, nejdéle však do 10 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

4. Naplnění povinnosti zpracovat energetický audit podle zákona č. 406/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, prostřednictvím zavedeného a akreditovanou osobou certifikovaného systému environmentálního řízení podle harmonizované normy upravující systém environmentálního managementu je naplněním povinnosti provést energetický audit podle zákona č. 406/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

5. Energetický specialista, který je držitelem oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty podle právních předpisů účinných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinen splnit podmínky průběžného vzdělávání stanovené v § 10a zákona č. 406/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

6. Energetický specialista, který je držitelem oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty podle zákona č. 406/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je oprávněn vykonávat činnost energetického specialisty na základě svého dosavadního oprávnění, pokud splní podmínky průběžného vzdělávání podle bodu 5.

7. Kontroly systémů vytápění, kombinovaných systémů vytápění a větrání, systémů klimatizace a kombinovaných systémů klimatizace a větrání podle § 6a zákona č. 406/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se provádějí od 1. března 2020.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 284/2021 Sb. Čl. XLIII

1. Řízení a jiné postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posoudí podle právních předpisů účinných ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Rozhodnutí, závazná stanoviska, stanoviska, souhlasy a jiná vyjádření vydaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona jako podklad pro vydání rozhodnutí podle zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za rozhodnutí, závazné stanovisko, stanovisko, souhlas nebo vyjádření podle právních předpisů účinných ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

VYHLÁŠKA č. 526/2006 Sb.

ze dne 22. listopadu 2006,

kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu

Ministerstvo pro místní rozvoj stanoví podle § 193 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon):

ČÁST PRVNÍ

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

Předmět úpravy

§ 1

Tato vyhláška upravuje

a) obsahové náležitosti ohlášení stavby, žádosti o stavební povolení, oznámení stavby ve zkráceném stavebním řízení, oznámení o užívání stavby, žádosti o vydání kolaudačního souhlasu, oznámení změny v užívání stavby, ohlášení odstranění stavby a dokladů k nim připojovaných,

b) obsahové náležitosti rozhodnutí a opatření stavebního úřadu, kterými se povoluje provedení staveb, veřejnoprávní smlouvy, kterou lze nahradit stavební povolení, kolaudačního souhlasu, rozhodnutí o změně v užívání stavby, povolení k odstranění stavby a rozhodnutí, jímž se poskytuje stavební příspěvek, a

c) náležitosti výzvy ke zjednání nápravy a rozsah zjišťování při kontrolní prohlídce rozestavěné stavby.

§ 2

Podle této vyhlášky se postupuje u všech druhů staveb, terénních úprav a zařízení, pokud zvláštní právní předpis1) upravující doklady k žádosti o rozhodnutí nebo vyjádření a náležitosti povolení, souhlasů a vyjádření vodoprávního úřadu nestanoví jinak.

ČÁST DRUHÁ

OHLAŠOVÁNÍ STAVEB

§ 3

Náležitosti ohlášení

(K § 105 stavebního zákona)

Ohlášení stavby uvedené v § 104 odst. 2 písm. a) až d) stavebního zákona, změny takové stavby (§ 2 odst. 5 stavebního zákona) a změny takové stavby před dokončením (§ 118 odst. 4 stavebního zákona), která podléhala ohlášení, stavebník podává na formuláři, jehož obsahové náležitosti jsou stanoveny v příloze č. 1 k této vyhlášce. K ohlášení se připojí přílohy uvedené v části B přílohy č. 1 k této vyhlášce.

ČÁST TŘETÍ

POVOLENÍ VÝSTAVBY

§ 4

Žádost o stavební povolení

(K § 110 stavebního zákona)

Žádost o stavební povolení stavebník podává na předepsaném formuláři, jehož obsahové náležitosti jsou stanoveny v příloze č. 2 k této vyhlášce. K žádosti se připojí přílohy uvedené v části B přílohy č. 2 k této vyhlášce.

Stavební povolení

(K § 115 stavebního zákona)

§ 5

Stavební povolení kromě obecných náležitostí rozhodnutí podle správního řádu obsahuje

a) jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu fyzické osoby nebo název, sídlo a identifikační číslo právnické osoby (bylo-li přiděleno), která je stavebníkem,

b) druh a účel povolované stavby nebo její změny, u dočasné stavby dobu jejího trvání,

c) parcelní čísla pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých se stavba povoluje, popřípadě číslo popisné stavby, jejíž změna se povoluje,

d) podmínky pro provedení stavby, především z hlediska její komplexnosti a plynulosti, napojení na dopravní a technickou infrastrukturu, odvádění povrchových vod, úprav okolí stavby, ochrany zeleně nebo jejího přemístění, popřípadě též podmínky pro užívání stavby nebo odstranění stavby,

e) rozhodnutí o námitkách účastníků řízení.

§ 6

(1) Ve stavebním povolení se

a) zabezpečí plnění požadavků uplatněných dotčenými orgány, nejsou-li stanoveny správními rozhodnutími, případně požadavků vlastníků technické infrastruktury k napojení na ni,

b) uloží povinnost oznámit termín zahájení stavby a název a sídlo stavebního podnikatele, který bude stavbu provádět,

c) stanoví termín dokončení stavby,

d) může za podmínek uvedených v § 122 odst. 1 stavebního zákona stanovit, že stavbu lze užívat jen na základě kolaudačního souhlasu.

(2) Stavební povolení dále obsahuje podmínky, v nichž se podle potřeby stanoví

a) fáze výstavby, které musí být oznámeny stavebnímu úřadu za účelem provedení kontrolní prohlídky stavby,

b) vymezení nezbytného rozsahu staveniště,

c) předložení statických výpočtů,

d) provedení zkušebního provozu.

(3) Při spojení územního a stavebního řízení se samostatným výrokem stanoví podmínky pro umístění stavby.

(4) Při spojení stavebního řízení s řízením podle § 141 stavebního zákona se samostatným výrokem stanoví podrobnosti opatření na sousedním pozemku nebo stavbě(druh prací, rozsah záboru, doba trvání prací).

§ 7

Náležitosti štítku

(K § 115 stavebního zákona)

Štítek, který stavební úřad zašle stavebníkovi, obsahuje

a) označení stavby,

b) označení stavebníka,

c) označení stavebního podnikatele; pokud není znám, vymezí se na štítku místo, na které stavebník uvede údaje o vybraném stavebním podnikateli, kterého před zahájením realizace stavby oznámí stavebnímu úřadu,

d) označení stavebního úřadu, který stavbu povolil,

e) číslo jednací stavebního povolení a datum nabytí právní moci,

f) stanovený termín dokončení stavby.

§ 8

Náležitosti veřejnoprávní smlouvy

(K § 116 stavebního zákona)

(1) Veřejnoprávní smlouva obsahuje označení smluvních stran a označení osob, které by byly účastníky stavebního řízení.

(2) Pro náležitosti veřejnoprávní smlouvy, která nahrazuje stavební povolení, se ustanovení § 5 a 6 použijí obdobně.

(3) Přílohu veřejnoprávní smlouvy tvoří projektová dokumentace, zpracovaná v rozsahu projektové dokumentace předkládané ke stavebnímu řízení. Stavební úřad uvede na projektovou dokumentaci číslo jednací a datum uzavření veřejnoprávní smlouvy.

Zkrácené stavební řízení

(K § 117 stavebního zákona)

§ 9

Oznámení stavebnímu úřadu, že navrhovaná stavba byla posouzena autorizovaným inspektorem a je způsobilá k realizaci, podává stavebník na formuláři, jehož obsahové náležitosti jsou stanoveny v příloze č. 3 k této vyhlášce. K oznámení se připojí přílohy uvedené v části B přílohy č. 3 k této vyhlášce.

§ 10

Obsah a struktura certifikátu

(1) Autorizovaný inspektor v certifikátu, kterým stvrzuje, že ověřil projektovou dokumentaci a připojené podklady a že navrhovaná stavba může být provedena, uvede

a) identifikační údaje stavebníka podle § 5 písm. a),

b) druh, účel a dobu trvání stavby,

c) identifikační údaje o projektové dokumentaci stavby podle údajů na rozpisce dokumentace,

d) průběh posuzování navrhované stavby, včetně závěrů jednání s osobami, které uplatnily námitky proti provedení stavby,

e) jak projektová dokumentace respektuje požadavky dotčených orgánů a vlastníků dopravní a technické infrastruktury, popřípadě specifikaci dokladů o jednání s nimi,

f) své jméno a příjmení, podpis, otisk razítka a datum vydání certifikátu.

(2) Autorizovaný inspektor k certifikátu připojí

a) návrh plánu kontrolních prohlídek stavby,

b) souhlasná závazná stanoviska dotčených orgánů vyžadovaná zvláštními právními předpisy,

c) vyjádření osob, které by byly účastníky stavebního řízení; pokud uplatnily námitky, připojí též protokol o výsledku projednání a vypořádání jejich námitek.

ČÁST ČTVRTÁ

UŽÍVÁNÍ STAVBY

§ 11

Oznámení o užívání stavby

(K § 120 stavebního zákona)

Oznámení o záměru započít s užíváním stavby stavebník podává na formuláři, jehož obsahové náležitosti jsou stanoveny v příloze č. 4 k této vyhlášce. K oznámení se připojí přílohy uvedené v části B přílohy č. 4 k této vyhlášce.

§ 12

Kolaudační souhlas

(K § 122 stavebního zákona)

(1) Žádost o vydání kolaudačního souhlasu stavebník podává na formuláři, jehož obsahové náležitosti jsou stanoveny v příloze č. 5 k této vyhlášce. K žádosti se připojí přílohy uvedené v části B přílohy č. 5 k této vyhlášce.

(2) Kolaudační souhlas obsahuje

a) jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu fyzické osoby nebo název, sídlo a identifikační číslo právnické osoby (bylo-li přiděleno), která je stavebníkem,

b) označení a místo stavby,

c) datum a číslo jednací stavebního povolení nebo veřejnoprávní smlouvy anebo jméno a příjmení autorizovaného inspektora a datum jím vydaného certifikátu,

d) údaje o zkušebním provozu, popřípadě o předčasném užívání stavby,

e) datum konání a výsledek závěrečné kontrolní prohlídky,

f) vymezení účelu užívání stavby.

Změna v užívání stavby

(K § 127 stavebního zákona)

§ 13

Oznámení změny v užívání stavby se podává na formuláři, jehož obsahové náležitosti jsou stanoveny v příloze č. 6 k této vyhlášce. K oznámení se připojí přílohy uvedené v části B přílohy č. 6 k této vyhlášce.

§ 14

(1) Souhlas stavebního úřadu se změnou v užívání stavby nebo rozhodnutí o změně v užívání stavby, která není podmíněna provedením změny stavby, obsahuje

a) označení stavby (dosavadní účel) a místo stavby včetně čísla popisného,

b) vymezení nového účelu užívání stavby.

(2) V rozhodnutí o změně v užívání stavby se kromě náležitostí podle odstavce 1 dále stanoví podmínky pro nový účel užívání stavby, kterými se zajistí ochrana veřejných zájmů, práv a oprávněných zájmů účastníků řízení a bezbariérové užívání stavby, pokud je právním předpisem vyžadováno.

ČÁST PÁTÁ

ODSTRANĚNÍ STAVBY, TERÉNNÍCH ÚPRAV A ZAŘÍZENÍ

§ 15

Ohlášení odstranění stavby, terénních úprav a zařízení

(K § 128 stavebního zákona)

Ohlášení odstranění stavby, terénních úprav a zařízení její vlastník podává na formuláři, jehož obsahové náležitosti jsou stanoveny v příloze č. 7 k této vyhlášce. K ohlášení se připojí přílohy uvedené v části B přílohy č. 7 k této vyhlášce.

§ 16

Povolení odstranění stavby, terénních úprav a zařízení

(K § 128 stavebního zákona)

(1) Povolení odstranění stavby, terénních úprav a zařízení obsahuje

a) jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu fyzické osoby nebo název, sídlo a identifikační číslo právnické osoby (bylo-li přiděleno), která je vlastníkem stavby, nebo které se odstranění stavby povoluje,

b) údaje o místu a účelu stavby,

c) lhůtu pro odstranění stavby,

d) způsob provedení bouracích prací,

e) povinnost oznámit před zahájením bouracích prací název a sídlo stavebního podnikatele, který bude práce provádět, nebo jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu osoby, která bude vykonávat stavební dozor při svépomocném provádění bouracích prací u stavby, která k uskutečnění nevyžaduje stavební povolení.

(2) Rozhodnutí dále obsahuje podmínky, kterými se podle potřeby zajistí

a) dodržení konkrétních technických předpisů,

b) dodržení požadavků dotčených orgánů,

c) ochrana práv účastníků řízení,

d) povinnost oznámit určité stadium bouracích prací stavebnímu úřadu pro provedení kontrolní prohlídky,

e) postup a způsob bouracích prací, zejména zajištění stability a bezpečného užívání sousedních staveb, včetně staveb technické infrastruktury, provozu na přilehlých komunikacích,

f) úprava pozemku po odstranění stavby, nezávadné odvádění povrchových vod, vysázení zeleně,

g) předání dokumentace odstraňované stavby stavebnímu úřadu pro účely jejího uložení.

(3) V případě spojení řízení o odstranění stavby s řízením podle § 141 stavebního zákona budou samostatným výrokem stanoveny podrobnosti opatření na sousedním pozemku nebo stavbě(druh prací, rozsah záboru, doba trvání prací).

ČÁST ŠESTÁ

KONTROLA STAVEB

§ 17

Výzva ke zjednání nápravy

(K § 134 stavebního zákona)

Výzva ke zjednání nápravy obsahuje

a) jméno, příjmení a místo trvalého pobytu, respektive název a sídlo osoby, které je výzva určena (stavebník, stavbyvedoucí, osoba vykonávající stavební dozor, vlastník stavby),

b) zjištěnou závadu a způsob zjednání nápravy nebo požadavek bezodkladného zastavení nepovolených stavebních prací anebo výčet dokladů, které mají být předloženy, popřípadě jiný důvod výzvy,

c) lhůtu pro splnění výzvy,

d) upozornění na následky nevyhovění výzvě.

§ 18

Rozsah zjišťování při kontrolní prohlídce rozestavěné stavby

(K § 134 stavebního zákona)

(1) Při kontrolní prohlídce rozestavěné stavby stavební úřad kontroluje části stavby, které budou zakryty, případně trvale nepřístupné, jejichž vadné provedení by mohlo ohrozit bezpečnost a užitné vlastnosti stavby.

(2) U rozestavěné stavby se kontroluje provádění prací z hledisek stanovených stavebním zákonem a dále zejména

a) správnost vytýčení prostorové polohy stavby,

b) hladina spodní vody a opatření proti jejímu působení na spodní stavbu,

c) provedení ležatých potrubí pro odvádění odpadních a srážkových vod,

d) provádění nosných konstrukcí,

e) provádění kompletačních konstrukcí (například střešní plášť, dělicí konstrukce, skladba podlah) z hlediska požadavků na stavby stanovených obecnými požadavky na výstavbu,

f) provádění technických zařízení stavby,

g) provádění přípojek a napojení na technickou infrastrukturu,

h) splnění požadavků požární ochrany, civilní ochrany, ochrany veřejného zdraví a životního prostředí,

i) splnění požadavků zabezpečujících bezbariérové užívání stavby.

§ 19

Stavební příspěvek

(K § 138 stavebního zákona)

Rozhodnutí, jímž stavební úřad poskytuje stavební příspěvek, obsahuje

a) označení rozhodnutí, kterým byly nařízeny nezbytné úpravy,

b) jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu fyzické osoby nebo název, sídlo a identifikační číslo právnické osoby (bylo-li přiděleno), které je stavební příspěvek poskytován, a kdy o něj požádala,

c) účel, na který se stavební příspěvek poskytuje, ze kterého musí být zřejmé, že jde o náklady na provedení nařízených nezbytných úprav,

d) výši příspěvku a způsob jeho poskytnutí,

e) název a sídlo banky, jejímž prostřednictvím bude příspěvek vyplácen,

f) termíny a způsob kontroly provedených prací na místě a ověřování přiměřenosti fakturovaných částek,

g) podmínky pro vyplácení příspěvku.

ČÁST SEDMÁ

§ 20

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2007.

Ministr:

Mgr. Gandalovič v. r.

Poznámky pod čarou

1) Vyhláška č. 432/2001 Sb., o dokladech žádosti o rozhodnutí nebo vyjádření a o náležitostech povolení, souhlasů a vyjádření vodoprávního úřadu, ve znění pozdějších předpisů. 

VYHLÁŠKA č. 372/2001 Sb.

Ministerstva pro místní rozvoj

ze dne 12. října 2001,

kterou se stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele

Ministerstvo pro místní rozvoj stanoví podle § 98 odst. 9 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), k provedení § 78 odst. 5 tohoto zákona:

§ 1

Předmět úpravy

Tato vyhláška stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele v zúčtovací jednotce za zúčtovací období.

§ 2

Vymezení pojmů

Pro účely této vyhlášky se rozumí

a) zúčtovací jednotkou - objekt nebo jeho část, popřípadě objekty nebo jejich části, které mají jedno společné, technologicky propojené odběrné tepelné zařízení1) a společné měření nebo stanovení množství tepelné energie a nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody,

b) vytápěním - ústřední vytápění pomocí otopné soustavy ovlivňující zúčtovací jednotku, kterou prochází, napojené na společný zdroj tepelné energie; vytápěním není vytápění bytů a nebytových prostorů prostřednictvím samostatných etážových okruhů zásobovaných tepelnou energií z vlastních zdrojů tepelné energie, používajících různé druhy paliv nebo elektřinu, ani vytápění prostřednictvím uzavřených okruhů, do nichž dodává a měří tepelnou energii na základě smlouvy dodavatel přímo konečným spotřebitelům,

c) poskytováním teplé užitkové vody - dodávka centrálně připravované teplé užitkové vody konečným spotřebitelům,

d) podlahovou plochou - podlahová plocha místností bytu a nebytového prostoru kromě teras, balkónů a lodžií (i zasklených) a vedlejších prostorů, které jsou umístěny mimo byt; do podlahové plochy se započítává i plocha zastavěná kuchyňskou linkou, vestavěným nábytkem, kamny nebo jiným topným tělesem. Nezapočítává se plocha okenních a dveřních ústupků,

e) započitatelnou podlahovou plochou - podlahová plocha vynásobená koeficienty uvedenými v příloze č. 1 části A. k této vyhlášce; mají-li některé místnosti v zúčtovací jednotce rozdílnou výšku stropů nebo stropy zkosené, započitatelná podlahová plocha těchto místností se vynásobí koeficientem podílu objemu vytápěného prostoru k objemu vypočtenému z podlahové plochy a výšky stropu převládajících místností v zúčtovací jednotce,

f) podlahovou plochou nebytových prostorů pro účely poskytování teplé užitkové vody - podlahová plocha vynásobená koeficienty stanovenými podle přílohy č. 1 části B. k této vyhlášce,

g) vlastníkem zúčtovací jednotky nebo části zúčtovací jednotky - její vlastník, spoluvlastník a dále společenství vlastníků nebo osoba vlastníkem pověřená výkonem činností stanovených touto vyhláškou (dále jen "vlastník"),

h) zúčtovacím obdobím - období, za které vlastník provede rozúčtování a následné vyúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody. Zúčtovací období je nejvýše dvanáctiměsíční a jeho počátek stanoví vlastník po dohodě s dodavatelem,

i) rozúčtováním nákladů - rozdělení nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody za zúčtovací období a zúčtovací jednotku mezi konečné spotřebitele, které vlastník provede způsobem stanoveným touto vyhláškou,

j) vyúčtováním - písemný doklad, na základě kterého se provede vyrovnání přeplatků a nedoplatků plynoucích z rozúčtování nákladů za zúčtovací období, včetně případných změn provedených na základě oprávněných reklamací,

k) náměrem - hodnota vykázané spotřeby jako rozdíl zjištěný na základě odečtu naměřených hodnot na konci daného zúčtovacího období a na konci předchozího zúčtovacího období.

§ 3

Náklady na tepelnou energii na vytápění a náklady na poskytování teplé užitkové vody

(1) Náklady na vytápění a náklady na poskytování teplé užitkové vody, které byly vynaloženy v zúčtovací jednotce za zúčtovací období, zahrnují

a) náklady na tepelnou energii2) na vytápění,

b) náklady na tepelnou energii spotřebovanou na přípravu teplé užitkové vody,

c) náklady na pitnou vodu spotřebovanou na přípravu teplé užitkové vody,

v cenách podle cenových předpisů.3)

(2) Je-li tepelná energie používána v zúčtovací jednotce také k jinému účelu než na vytápění a na poskytování teplé užitkové vody, účtuje náklady na tuto energii vlastník na základě jejího měření nebo odborného posouzení zvlášť každému příslušnému konečnému spotřebiteli.4)

(3) Zálohy na úhradu nákladů na tepelnou energii na vytápění a na poskytování teplé užitkové vody stanoví vlastník přiměřeně k vývoji nákladů ve dvou z klimatického hlediska srovnatelných zúčtovacích obdobích.

§ 4

Rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění v zúčtovací jednotce

(1) Náklady na tepelnou energii na vytápění v zúčtovací jednotce za zúčtovací období rozdělí vlastník na složku základní a spotřební. Základní složka činí 40 % až 50 % a zbytek nákladů tvoří spotřební složku.

(2) Základní složku rozdělí vlastník mezi konečné spotřebitele podle poměru velikosti započitatelné podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové započitatelné podlahové ploše bytů a nebytových prostorů v zúčtovací jednotce.

(3) Spotřební složku rozdělí vlastník mezi konečné spotřebitele úměrně výši náměrů měřičů tepelné energie nebo indikátorů vytápění s použitím korekcí a výpočtových metod, které zohledňují i rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepelné energie danou jejich polohou.

(4) Rozdíly v nákladech na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy nesmí překročit u konečných spotřebitelů s měřením či indikací v zúčtovací jednotce hodnotu 40 % oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období. Pokud dojde k překročení přípustných rozdílů, provede vlastník úpravu výpočtové metody uvedené v odstavci 3.

(5) V zúčtovací jednotce, ve které u konečných spotřebitelů nejsou instalovány měřiče tepelné energie nebo indikátory vytápění, vlastník spotřební složku rozdělí mezi konečné spotřebitele obdobným způsobem jako složku základní.

(6) Odečty měřičů tepelné energie nebo indikátorů vytápění u konečných spotřebitelů provádí vlastník nejméně jednou ročně, vždy však ke konci zúčtovacího období.

(7) Neumožní-li konečný spotřebitel instalaci měřičů tepelné energie nebo indikátorů vytápění, nebo přes opakované prokazatelné upozornění neumožní jejich odečet, nebo je ovlivní, činí v daném zúčtovacím období u tohoto konečného spotřebitele spotřební složka nákladů 1,6násobku průměrné hodnoty spotřební složky nákladů připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy zúčtovací jednotky. Při výpočtu se postupuje podle přílohy č. 2 k této vyhlášce.

(8) Úhrady konečných spotřebitelů stanovené podle odstavce 7 jsou součástí úhrady spotřební složky nákladů na tepelnou energii na vytápění v zúčtovací jednotce, které se rozúčtovávají mezi konečné spotřebitele v daném zúčtovacím období.

(9) Při obnovení odečtu měřiče tepelné energie nebo indikátoru vytápění se pro odečítané zúčtovací období odečte od stavu měřiče nebo indikátoru spotřeba odpovídající průměrné hodnotě spotřební složky nákladů za neměřené zúčtovací období připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy zúčtovací jednotky bez zvýšení uvedeného v odstavci 7. U těch indikátorů vytápění, u kterých nelze zpětný odečet zjistit, se při obnovení odečtu pro odečítané zúčtovací období použije průměrná hodnota spotřební složky nákladů připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období.

§ 5

Rozúčtování nákladů na poskytování teplé užitkové vody v zúčtovací jednotce

(1) Náklady na poskytování teplé užitkové vody v zúčtovací jednotce za zúčtovací období tvoří náklady na tepelnou energii spotřebovanou na ohřev užitkové vody a náklady na spotřebovanou vodu.

(2) Náklady na tepelnou energii spotřebovanou na ohřev užitkové vody rozdělí vlastník na složku základní a spotřební. Základní složka činí 30 % a spotřební složka 70 % nákladů.

(3) Základní složku rozdělí vlastník mezi konečné spotřebitele podle poměru velikosti podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové podlahové ploše bytů a nebytových prostorů v zúčtovací jednotce.

(4) Spotřební složku rozdělí vlastník mezi konečné spotřebitele poměrně podle náměrů vodoměrů instalovaných u konečných spotřebitelů.

(5) Odečty instalovaných vodoměrů u konečných spotřebitelů provádí vlastník nejméně jednou ročně, vždy však ke konci zúčtovacího období.

(6) V zúčtovací jednotce, ve které u konečných spotřebitelů nejsou instalovány vodoměry, vlastník spotřební složku rozdělí podle průměrného počtu osob užívajících byt nebo nebytový prostor v zúčtovacím období a nebo v případě dohody všech konečných spotřebitelů podle poměru velikosti podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové podlahové ploše bytů a nebytových prostor v zúčtovací jednotce. Rozdíly v rozsahu vybavení jednotlivých bytů v zúčtovací jednotce mající vliv na odběr teplé užitkové vody zohlední vlastník přepočtem spotřební složky na základě odborného posouzení. V nebytových prostorách stanoví vlastník průměrný počet osob nebo odpovídající velikost podlahové plochy na základě odborného posouzení podle způsobu odběru a rozsahu využívání teplé užitkové vody.

(7) Neumožní-li konečný spotřebitel instalaci vodoměrů, nebo přes opakované prokazatelné upozornění neumožní jejich odečet, nebo je ovlivní, činí v daném zúčtovacím období u tohoto konečného spotřebitele spotřební složka nákladů trojnásobek průměrné hodnoty spotřební složky nákladů připadající na 1 m2 podlahové plochy zúčtovací jednotky. Při výpočtu se postupuje podle přílohy č. 2 k této vyhlášce.

(8) Úhrady konečných spotřebitelů stanovené podle odstavce 7 jsou součástí úhrady spotřební složky nákladů na poskytování teplé užitkové vody v zúčtovací jednotce, které se rozúčtovávají mezi konečné spotřebitele v daném zúčtovacím období.

(9) Při obnovení odečtu na instalovaném vodoměru se pro odečítané zúčtovací období odečte od stavu vodoměru průměrná spotřeba stanovená ze spotřeby zúčtovací jednotky připadající na 1 m2 podlahové plochy za neměřené zúčtovací období bez zvýšení uvedeného v odstavci 7.

(10) Náklady na spotřebovanou vodu použitou k poskytování teplé užitkové vody rozdělí vlastník mezi konečné spotřebitele poměrně podle náměrů instalovaných vodoměrů u konečných spotřebitelů. Ustanovení odstavců 6 až 9 platí obdobně.

§ 6

Zvláštní způsoby rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody v zúčtovací jednotce

(1) Není-li možné v zúčtovací jednotce s vlastním zdrojem tepelné energie nebo s vlastní předávací stanicí určit odděleně náklady na tepelnou energii na vytápění a náklady na tepelnou energii spotřebovanou na ohřev užitkové vody, připadne 60 % nákladů na tepelnou energii na vytápění a 40 % nákladů na tepelnou energii na ohřev užitkové vody.

(2) Na byty a nebytové prostory odpojené od vnitřního rozvodu vytápění rozúčtovává vlastník základní složku nákladů podle § 4 odst. 2; na byty a nebytové prostory odpojené od vnitřního rozvodu teplé užitkové vody rozúčtovává vlastník základní složku nákladů podle § 5 odst. 3.

(3) Náklady na poskytování teplé užitkové vody odebrané přímo jednotlivými konečnými spotřebiteli ve společných prostorách zúčtovací jednotky, kde jsou instalovány vodoměry, rozúčtuje vlastník na tyto konečné spotřebitele podle evidence spotřeb; pokud nejsou ve společných prostorách zúčtovací jednotky instalovány vodoměry, rozúčtují se náklady těmto konečným spotřebitelům způsobem, který stanoví vlastník.

(4) Při poruše měřiče tepelné energie, indikátoru vytápění nebo instalovaného vodoměru vlastník spotřební složku za dobu poruchy stanoví podle údajů dvou z klimatického hlediska srovnatelných zúčtovacích období.

(5) Dojde-li ke změně konečného spotřebitele v průběhu zúčtovacího období a nejsou-li známy odečty k termínu změny, vlastník rozdělí

a) spotřební složku nákladů na tepelnou energii na vytápění podle skutečné klimatické náročnosti příslušných částí zúčtovacího období před a po termínu změny konečného spotřebitele; nejsou-li tyto údaje známy, podle přílohy č. 3 k této vyhlášce,

b) základní složku nákladů na tepelnou energii na vytápění v poměru počtu dnů vytápění bytu nebo nebytového prostoru před a po termínu změny konečného spotřebitele,

c) spotřební složku nákladů na tepelnou energii na poskytování teplé užitkové vody včetně nákladů na spotřebovanou vodu podle průměrného počtu osob a počtu dnů zúčtovacího období, v případě rozúčtování podle podlahové plochy jen podle počtu dnů zúčtovacího období, které připadají na původního a nového konečného spotřebitele, nedohodnou-li se původní a nový konečný spotřebitel jinak,

d) základní složku nákladů na tepelnou energii na poskytování teplé užitkové vody podle počtu dnů zúčtovacího období, které připadají na původního a nového konečného spotřebitele.

(6) Nemá-li zúčtovací jednotka, byt či nebytový prostor svého konečného spotřebitele, rozumí se konečným spotřebitelem vlastník.

§ 7

Vyúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody konečným spotřebitelům

(1) Náklady na tepelnou energii na vytápění a náklady na poskytování teplé užitkové vody připadající na konečné spotřebitele v zúčtovací jednotce se vyúčtovávají nejméně jednou ročně, a to nejpozději do 4 kalendářních měsíců po uplynutí zúčtovacího období. V tomto termínu vlastník zajistí, aby s konkrétním vyúčtováním byl písemně seznámen konečný spotřebitel.

(2) Ve vyúčtování vlastník uvede

a) za zúčtovací jednotku odděleně spotřebu tepelné energie na vytápění, spotřebu tepelné energie na ohřev užitkové vody v GJ a množství vody v m3 spotřebované na poskytování teplé užitkové vody,

b) za zúčtovací jednotku odděleně jednotkové ceny tepelné energie na vytápění a tepelné energie spotřebované na ohřev užitkové vody v Kč/GJ a vody spotřebované na poskytování teplé užitkové vody v Kč/m3,

c) za zúčtovací jednotku celkové náklady v Kč odděleně na tepelnou energii na vytápění a na tepelnou energii spotřebovanou na ohřev užitkové vody a na vodu spotřebovanou na poskytování teplé užitkové vody, podíly základních a spotřebních složek nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na tepelnou energii spotřebovanou na ohřev užitkové vody v % a Kč,

d) podlahovou plochu a započitatelnou podlahovou plochu zúčtovací jednotky a bytu či nebytového prostoru konečného spotřebitele v m2, v případě poskytování teplé užitkové vody průměrný počet osob užívajících byt či nebytový prostor konečného spotřebitele a za celou zúčtovací jednotku v zúčtovacím období, součet skutečných a přepočtených náměrů instalovaných měřičů tepelné energie nebo indikátorů vytápění zúčtovací jednotky a bytu či nebytového prostoru konečného spotřebitele, součet náměrů instalovaných vodoměrů za zúčtovací jednotku a náměr instalovaného vodoměru (vodoměrů) teplé užitkové vody v bytě či nebytovém prostoru konečného spotřebitele a ve společných prostorách zúčtovací jednotky rozúčtovávaných přímo mezi jednotlivé konečné spotřebitele podle evidence spotřeb v m3,

e) spotřebu tepelné energie na vytápění za zúčtovací jednotku vyjádřenou v GJ na m2 započitatelné podlahové plochy,

f) podíly nákladů připadající na konečné spotřebitele s uvedením základních složek, spotřebních složek a celkových nákladů v Kč, a to zvlášť na tepelnou energii na vytápění, na tepelnou energii na ohřev užitkové vody a na vodu spotřebovanou na poskytování teplé užitkové vody,

g) koeficienty a součinitele použité pro přepočty podlahové plochy nebo započitatelné podlahové plochy konkrétního bytu či nebytového prostoru a pro přepočty odečtů měřičů tepelné energie nebo indikátorů vytápění u konečného spotřebitele,

h) výši a součet zaplacených záloh konečným spotřebitelem a vyčíslení rozdílu mezi zaplacenými zálohami a náklady připadajícími na konečného spotřebitele,

i) lhůtu a způsob uplatnění reklamací proti vyúčtování konečným spotřebitelem; tato lhůta nesmí být kratší než 21 dnů,

j) způsob finančního vypořádání nedoplatku nebo přeplatku vypočteného podle písmena h).

(3) Vlastník seznámí konečného spotřebitele na jeho žádost s podklady, ze kterých vyúčtování vychází, případně se způsobem rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi ostatní konečné spotřebitele v zúčtovací jednotce.

(4) Po uplynutí lhůty pro uplatnění reklamací konečných spotřebitelů vlastník do 30 dnů provede v případě jím uznaných reklamací opravu vyúčtování nedoplatku nebo přeplatku záloh, s kterou neprodleně písemně seznámí konečné spotřebitele v zúčtovací jednotce.

(5) Nedoplatek a nebo přeplatek vyplývající z vyúčtování podle odstavce 2 písm. h) je splatný do 7 kalendářních měsíců po uplynutí zúčtovacího období. Pokud byly uplatněny reklamace, které vlastník uznal, je konečný nedoplatek nebo přeplatek splatný nejdéle do 8 kalendářních měsíců po uplynutí zúčtovacího období.

§ 8

Rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a rozúčtování nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele za zúčtovací období, které započalo přede dnem účinnosti této vyhlášky, se provede podle právního předpisu platného k 31. prosinci 2001.5)

§ 9

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002.

Ministr:

Ing. Lachnit, CSc. v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 372/2001 Sb.

A. Koeficienty pro stanovení započitatelné podlahové plochy

1. místností bytů a nebytových prostorů, v nichž je otopné těleso a které se liší způsobem jejich využívání

a) Koeficienty podle tabulky se použijí i pro místnosti s obdobným způsobem využívání.

b) Pro místnosti s nižší výpočtovou vnitřní teplotou ti (garáže apod. ) se zohledňující součinitel s, kterým se vynásobí příslušný koeficient této místnosti, stanoví podle vzorce:

kde je

s - součinitel [ - ]

ti - teplota [oC], nakterou má být podle projektu vytápěna předmětná místnost; není-li údaj k dispozici, pak podle platných technických norem

tes - průměrná teplota venkovního vzduchu [oC] v otopném období podle dlouhodobého průměru

tis - průměrná vnitřní výpočtová teplota [oC] ústředně vytápěných obytných místností v otopném období (zpravidla +20 oC)

2. místností bytů a nebytových prostorů, v nichž není umístěno otopné těleso a které jsou začleněné v objektu tak, že s místnostmi s otopným tělesem přímo sousedí

a) Stěnou se rozumí boční stěna, strop a podlaha. Má-li místnost velké rozdíly v délkách stěn nebo sousedící místnosti nejsou podél celých délek stěn, zvolí se koeficient úměrný hodnotám z tabulky. Za sousedící vytápěné místnosti se nepovažují chodby a schodiště společných částí objektu, i když je v nich umístěno otopné těleso.

b) Je-li v místnosti bytu či nebytového prostoru bez otopného tělesa neizolované potrubí vnitřního rozvodu tepelné energie (vertikální rozvody přívodní i zpětné, horizontální rozvody přívodní i zpětné, přípojky k otopným tělesům delší jak 0,5 m), zvýší se koeficienty stanovené dle počtu stěn o hodnotu navýšení stanovenou podle vzorce

kde je

n - navýšení [ - ]

S - povrch potrubí [m2]

A - započitatelná podlahová plocha místnosti [m2],

přičemž výsledný koeficient včetně navýšení nemůže být větší než 1,0 (k + n  ≤ 1).

c) V zúčtovací jednotce, ve které mají byty srovnatelný počet místností, velikost, uspořádání a podíl nevytápěných prostor, je možné pro rozúčtování základní složky nákladů na vytápění uplatnit jejich podlahovou plochu.

B. Koeficienty pro stanovení podlahové plochy nebytových prostorů pro rozdělení základní složky nákladů na tepelnou energii spotřebovanou na ohřev užitkové vody

Koeficienty pro výpočet podlahové plochy nebytových prostorů pro rozdělení základní složky nákladů na teplou užitkovou vodu se stanovují odborným posouzením podle rozsahu odběru a způsobu užití teplé užitkové vody.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 372/2001 Sb.

Výpočet spotřební složky nákladů na vytápění podle § 4 odst. 7 a na poskytování teplé užitkové vody podle § 5 odst. 7 se provede podle vzorce

kde je

Pc - celková plocha v zúčtovací jednotce [m2]

Pni - plocha konkrétního bytu nebo nebytového prostoru, u něhož není znám údaj z měření, [m2]

Sc - celková spotřební složka nákladů za zúčtovací jednotku [Kč]

Sni - spotřební složkanákladů připadající na konkrétní byt nebo nebytový prostor, u něhož není znám údaj z měření, [Kč]

X - násobek zvýšení (podle § 4 odst. 7 hodnota 1,6, podle § 5 odst. 7 hodnota 3)

Poznámka:

Při stanovení nákladů na vytápění podle § 4 odst. 7 se za Pc a Pni dosazuje započitatelná podlahová plocha. Při stanovení nákladů na poskytování teplé užitkové vody podle § 5 odst. 7 se za Pc a Pni dosazuje podlahová plocha.

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 372/2001 Sb.

Dlouhodobé měsíční průměry klimatické náročnosti

Pokud se týče potřeby úpravy stanov existujících společenství, podle přechodných ustanovení nového občanského zákoníku, musí být stanovy společenství přizpůsobeny právní úpravě do konce r. 2016. Probklém ale je, že ta ustanovení stanov existujících společenství, která jsou v rozporu s novými kogentními /donucujícími/ ustanoveními zákona, již pozbyla počínaje počátkem letošního roku závaznosti a na druhou stranu zřejmě začala platit některá zákonná ustanovení nová. Ze stávajících stanov tedy již nelze vycházet, proto bude nutné stanovy změnit dřív.

Společné části

Společné jsou alespoň ty části nemovité věci, které podle své povahy mají sloužit vlastníkům jednotek společně. Společnými jsou vždy pozemek, stavební části podstatné pro zachování domu včetně jeho hlavních konstrukcí a jeho tvaru i vzhledu, jakož i pro zachování bytu jiného vlastníka. Platí i v případě, že se určitá část přenechá některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání. Prováděcí předpisy dle §1222 NOZ upravují o kterých částech nemovité věci se má za to, že jsou společné.

Dům jako součást pozemku.

Dům není samostanou věcí / v případě, že není zvlašť majitel pozemku a zvlášť majitel domu/, je součástí pozemku. Vlastníkem domu bude odlišná osoba než u pozemku, pokud je to pozůstatek starší úpravy a vlastnictví nesplynulo.

Prohlášení vlastníka /nejdůležitější část/.

Jednostranný právní úkon, který je nutno pro rozdělení domu na jednotky, obsahuje zejména popis domu /kolik je v domě jednotek, jak vypadají jednotky, výměry, společné části domu, správa domu/. Z prohlášení vlastníka vychází určení podílu na společných částech /tj. obvykle výše příspěvku do fondu oprav/.

Zálohy za služby a vyúčtování záloh.

Vlastník má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala, nejpozději do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období. Není-li určena doba splatnosti nedoplatku nebo přeplatku záloh kratší, jsou splatné do tří měsíců od skončeni zúčtovacího období.

Vstup do jednotky.

Je rozšířena povinnost umožnit vstup do jednotky, pokud byl vlastník předem vyzván osobou odpovědnou za správu domu pro ověření, zda stvebmní úpravy neohrožují, nepoškozují, nebo nemění společné části. Předat společenství před zahájením stavebních úprav projekt. Dokumentaci, v případě, že upravuje svou jednotku. Povolení vstupu platí i pro umístění, údržbu a kontrolu zařízení pro měření spotřby vody, tepla...

Potřebná většina pro rozhodování shromáždění.

Běžně stačí pro většinu rozhodnutí většiny přítomných, přičemž přítomných musí být nejméně polovina /tzn. stačí 26 %/ všech. Dispozitivní část - smí se pouze navýšit procenta, ale ne snížit /uvést ve stanovách/. NOZ vyžaduje pouze souhlas všech, mění-li se všem vlastníkům velikost podílu na společných částech, nebo mění-li se poměr příspěvků na správu, než v důsledku změny podílů. Pokud je ve stanovách většina určená přísněji, řídí se hlasování stanovami.

Oznamovací a sdělovací povinnost.

Kdo nabyl jednotku do vlastnictví, oznámí to včetně své adresy a počtu osob, které budou mít v bytě domácnost vlastníkům jednotek prostřednictvím osoby odpovědné za správu domu nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy se dozvěděl, nebo mohl dozvědět, že je vlastníkem. Vlastník oznámí bez odkladu též změny v počtu osob, které mají v bytě domácnost a bydlí v něm po dobu, která činí v souhrnu nejméně tři měsíce v jednom kalendář. roce. Oznamovací povinnost má vlastník i tehdy, když je v bytě nájemník. Nájemník má možnost přijmout do své domácnosti kohokoliv, ale musí oznamovat pronajimateli. Oznamovací povinnost platí i pro zvýšení i snížení počtu. Vlastník má zároveň právo, aby mu správce sdělil tyto informace o kterémkoli vlastníkovi /nájemníkovi v domě/.

Seznámení s hospodařením.

Vlastník jednotky má právo seznámit se, jak osoba odpovědná za správu domu hospodaří a jak dům nebo pozemek spravuje. U této osoby může vlastník jednotky nahlížet do smluv uzavřených ve věcech správy, jakož i do účetních knih a dokladů. Pravidla pro správu domu a užívání společných částí. Součástí stanov může být např. určení doby „nočního klidu“, zamykání dveří, zákaz umisťování předmětů do společných částí domu, větrání, zákaz kouření...Může ale být jako příloha stanov pod názvem „Domovní řád“.

Potvrzení o výši dluhů a přechod dluhů.

Převádí-li vlastník vlastnické právo k jednotce, doloží nabyvateli potvrzením osoby odpovědné za správu domu, jaké dluhy související se správou domu a pozemku přejdou na nabyvatele jednotky, popřípadě že takové dluhy nejsou. Potvrzení je důležité také při uplatnění předkupního práva a povinné nabídce. Za dluhy, které na nabyvatele jednotky přešly, ručí převodce osobě odpovědné za správu domu. Dluhy lze vymáhat přednostně po novém vlastníku jednotky, teprve následně po původním. SVJ /správce/ má povinnost toto potvrzení vystavit. Pokud by nebylo vystaveno správně /dluh by existoval a v potvrzení by uveden nebyl/, dluhy nepřejdou, neboť nejsou uvedeny v žádném veřejném rejstříku. Podrobnosti lze upravit ve stanovách.

Orgány společenství.

V první řadě je to SVJ. Podle NOZ může být zvolen „předseda společenství vlastníků“, nebo výbor, minimálně tří členný.Dále může být zvolena kontrolní komise /tříčlená/, nebo revizor/1/, tito se mohou se zúčastňovat schůzek VSVJ, ale musí být uvedeno ve stanovách. Ve stanovách musí vždy být působnost orgánů a jejich počet. Orgány schvaluje společenství. Ve výboru může být třetí osoba /která není členem společenství/. Do stanov bude třeba uvést jména prvních členů výboru. Orgánem společenství může být pouze fyzická osoba, která je ke dni volby starší 18 let, plně svéprávná a bezúhonná.

Výbor rozhoduje o modernizaci, rekonstrukci, opravě nebo stavební úpravě společné části Domu či pozemku nepřevažující náklady............Kč. Rozhoduje o nabytí, zcizení, nebo zatížení nemovitého i movitého majetku Společenství, nebo jiném nakládání s nimi, pokud hodnota nepřevýší částku ............Kč.

Shromáždění.

Shromáždění se schází nejméně jednou za rok. Shromáždění musí být statutár. orgánem svoláno též, požádá-li to s uvedením návrhu pořadu zasedání nejméně takový počet členů společenství. kteří mají více než čtvrtinu všech hlasů, a to do 30 dnů od doručení této žádosti. Pozvánka musí být předána /osobně, do schránky, mailem, nebo zaslána poštou, umístěna na nástěnce domu.../. NOZ vyžaduje souhlas všech pouze mění-li se všem vlastníkům velikost podílů na společných částech, nebo mění-li se poměr výše příspěvkůna správu jinak, než v důsledku změny podílů na společných částech. Tuto část je třeba doplnit, jinak je výše kvalifikované většiny na rozhodnutí SVJ Při rozhodování je rozhodující velikost spoluvlastnických podílů členů společenství. Shromáždění je schopné usnášení, jsou-li přítomni členové společenství, kteří mají většinu hlasů všech. K přijetí usnesení je zapotřebí nadpoloviční většina hlasů přítomných /tj. minimálně 26 % hlasů/. Není-li svolané shromáždění způsobilé se usnášet, může osoba, která je oprávněna shromáždění svolat, navrhnout v písemné formě /per rollam/ do jednoho měsíc ode dne, na který bylo zasedání svoláno, aby vlastníci jednotek rozhodli o týchž záležitostech mimo zasedání. V jiných případech lze mimo zasedání rozhodnout, pokud to připustí stanovy. V případě per rollam pro přijetí usnesení je zapotřebí minimálně 51 % všech vlastníků. Kdy je možno použít hlasování per rollam – pokud schválí společenství a uvede ve stanovách:

• O týchž záležitostech, které měly být projednány na svolaném shromáždění, které nebylo způsobilé usnášet se.
• O týchž záležitostech, které byly řádně projednány na svolaném shromáždění, ale nebyl-li návrh na usnesení přijat kvalifikovanou většinou hlasů.
• Další možnosti dle návrhu a souhlasu společenství.

Shromáždění může dát do stanov dílčí schůze a uvést upřesnění. Náhradní schůze v případě, že původní schůze nebude usnášeníschopná. K přijetí usnesení stačí nadpoloviční většina přítomných. Členové, kteří jsou spoluvlastníky jednotky zmocní společného zástupce, který bude vykonávat jejich práva vůči osobě odpovědné za správu domu, mají společný jeden hlas a to platí i v případě manželů, kteří mají jednotku ve společném vlastnictví.

Výlučné užívání vlastníka některých společných části domu.

Častým problémem jsou lodžie, balkony nebo část chodby ohraničená některým z vlastníků pro jeho potřeby. Důležitým rozlišovacím znakem je to, zda např. balkon je součástí obvodové zdi, která je podstatnou částí pro zachování domu, a proto musí být takový balkon také společný stejně jako obvodová zeď. Je všek možná i opačná varianta, balkon by měl být společnou částí domu,logickyjej však může užívat pouze vlastník jednotky, který má přístup. Je důležité nastavit režim výlučného užívání a také příspěvků na opravy tak, aby byly co nejrovnoměrnější, neboť bez podrobnější úpravy mají všichni povinnost přispívat na všechny společné části v poměru daném dle podlahových ploch. Obvykle však není jasně uvedeno, zda výlučně užívaná část /balkon.../ je součást bytu, nebo společnou částí, lze doporučit pečlivě rozdělení včetně určení toho, kdo kterou část spravuje a kdo opravy a údržbu financuje.

Vzorové stanovy.

Od 1.1.2014 nelze staré vzorové stanovy bez úpravy použít. Do konce roku 2014 by měly vzniknout vzorové stanovy /dle NOZ/, které nebudou nijak závazné, ale budou mít pomocnou funkci. Nové vzorové stanovy musí bý vypracovány nejpozději do 1.1.2017.

Název našeho společenství.

Společenství vlastníků Makovského 1339 – 1341 Praha

• § 1177 NOZ – povinnost vlastníka jednotky oznámit nejpozději ve lhůtě 1 měsíce od nabytí jednotky do vlastnictví vlastníkům jednotek prostřednictvím osoby odpověsné za správu domu skutečnost, že nebyl jednotku do vlastnictví, svoji adresu a počet osob, které budou mít v bytě domácnost a dále změny v počtu osob, které bydlí v bytě nejméně 3 měsíce v jednom kalendářním roce. Pokud vlastník přenechá byt do užívání třetí osobě, oznámí to včetně jména a adresy této osoby;
• § 1185 NOZ – spoluvlastníci jednotky zmocní společného zástupce v jednání s osobou odpovědnou za správu domu /tzn. SVJ/ a k účasti na shromáždění vlastníků; to platí i v případě manželů, kteří mají jednotku ve společném jmění;
• §1186 NOZ – při převodu či prodeji jednotky dokládá převodce nabyvateli potvrzení o výši dluhu, popř potvrzení, že takové dluhy nejsou; za dluhy, které na nabyvatele jednotky přešly, ručí převodce osobě odpovědné za správu domu; dluhy lze vymáhat přednostně po novém vlastníku jednotky, teprve následně po původním vlastníku. SVJ /správce/ má povinnost toto potvrzení vystavit; pokud by nebylo vystaveno správně, dluhy nepřejdou, neboť nejdou uvedeny v žádném veřejném rejstříku; podrobnosti lze upravit ve stanovách.
• § 1205 NOZ – statutárním orgánem SVJ je výbor nebo předseda společenství vlastníků.
• § 1206 NOZ – základní kvórum pro hlasovaní je nadpoloviční většina přítomných; ledaže stanovy nebo zákon stanoví kvórum vyšší; shromáždění je způsobilé usnášet se za přítomnosti vlastníků, kteří mají většinu všech hlasů; na prohlášení vlastníka je zatím při hlasování potřeba 100 % hlasů. SVJ musí mít název obsahující slovo „společenství vlastníků“... ; v našem případě: Společnství vlastníků Makovského 1339 – 1341 Praha;
• §1210 až §1214 NOZ – možnost rozhodnout i mimo zasedání SVJ (hlasování per rollam), a to v případě, kdy svolané shromáždění SVJ nebylo usnášeníschopné; svolavatel může navrhnout do 1 měsíce ode dne, na který bylo zasedání svoláno, aby vlastníci jednotek rozhodli o týchž záležitostech mimo zasedání; návrh musí obsahovat návrh usnesení a podklady pro jeho posouzení; vlastník se má vyjádřit minimálně do 15 dní; dále je možné hlasovat per rollam i v jiných případech, pokud to připouští stanovy.
• §1182 a § 1183 NOZ – upravuje-li vlastník jednotky stavebně svůj byt, umožní do bytu přístup pro ověření, zda stavební úpravy neohrožují, nepoškozují, nebo nemění společné části, pokud byl k tomu předem vyzván osobou odpovědnou za správu domu; jsou-li prováděny uvnitř bytu nebo společné části, která slouží výlučně k užívání vlastníka jednotky, umožní do nich přístup, pokud k tomu byl předem vyzván osobou pověřenou za správu domu; to platí i pro umístění, údržbu a kontrolu zařízení pro měření spotřeby vody, tepla energií...
• §1200, §1205, §1208 NOZ – orgány společenství – v první řadě je to SVJ; podle NOZ může být zvolen předseda vlastníků, nebo výbor (minimálně 3 členný); dále může být zvolena kontrolní komise, nebo revizor; ve výboru může být třetí osoba /neníčlenem SVJ/.
• §1160, §1222 NOZ – společné části jsou alelspoň ty části nemovité věci, které podle své povahy slouží vlastníkům jednotek společně; společnými části nemovité věci jsou vždy pozemek, stavebníčásti podstatné pro zachování domu, včetně jeho hlavních konstrukcí a jeho tvaru i vzhledu